Módní ikona a všestranná umělkyně Daphne Guinness má mnoho tváří a vy je nyní můžete poznat na multimediální výstavě The Queen of the Night ve druhém patře Mirbachova paláce v centru Bratislavy, která vznikla za podpory J&T Banky. Je mozaikou složenou z děl, na nichž patronka současného umění spolupracovala s elitou světové fotografie a videa, jako je Nick Knight, Joe Lally, David LaChapelle, Indrani či Luca Pizzaroni.
Pochází z rodiny zakladatelů slavného pivovaru, ale jelikož nebyla prvorozená a měla samé bratry, nečelila tlaku příprav na budoucí převzetí podniku. „Výchovu jsem měla pohádkově bohémskou. Jistěže mne hodně ovlivnilo prostředí, v němž jsem vyrůstala, pohybovala jsem se mezi staršími intelektuály, ale hodně z mé inklinace k umění pramení z nudy. Jako dítě jsem se zabavovala po svém, pozorovala, konstruovala snové světy, hodně četla a v tomto směru jsem dostala svobodu stát se sama sebou,“ přiznala při interview předcházejícím vernisáži. Věnovala se modelingu, točí nebo produkuje krátké lmy, v nichž také hraje, navrhuje oblečení, sbírá haute couture a současné umění. Po sebevraždě Isabelly Blow, s níž spolupracovala, založila nadaci pečující o mentální zdraví a podporuje další charitativní aktivity. „Daphne je objektem své kreativity a její persona je vlastním mistrovským dílem,“ uvedl teoretik umění John Richardson v monogra i, která chronologicky mapuje zrod současné „renesanční“ ikony od dětství stráveného v Irsku, Londýně, Paříži a ve španělském Cadaqués (kde měli za souseda Salvadora Dalího a kde zažila návštěvy Mana Raye, Richarda Hamiltona, Davida Hockneyho) až po Metropolitní muzeum v New Yorku, kde v roce 2011 uvedla retrospektivní výstavu svého chráněnce a blízkého přítele Alexandra McQueena.
Expozice v Galerii města Bratislavy, jejíž kurátorkou je Lucia Ramljaková a jejíž koncept na míru prostorám Mirbachova paláce připravil Milosh Harajda (MILOSH Ltd.) spolu s Jozefem Pavleye (Pavleye Art and Culture), představuje sbírku audiovizuálních materiálů, na nichž všestranná Daphne pracovala poslední dekádu. Zhlédnout tak můžete lm, který produkovala pro New York Times, nebo projekci Phenomenology of Body, mapující vývoj ženské módy napříč historií. Vybrány jsou také černobíle nasnímané videorozhovory, které s Daphne vedl švýcarský obchodník s uměním Simon de Pury nebo uznávaný britský redaktor Alex Fury. „Budete svědkem metamorfóz Daphne Guinness, která v dílech guruje jako umělecký objekt, múza, modelka či režisérka. Název The Queen of the Night lze interpretovat více způsoby, mimo jiné i reminiscencí na postavu z Mozartovy opery Kouzelná étna, což posilňuje důraz na hudební tvorbu umělkyně,“ řekla kurátorka. Daphne totiž v poslední době vystupuje především jako zpěvačka. Sice na prestižní Guildhall School v Londýně studovala klasický zpěv, po mnoho let se však jeho prostřednictvím kreativně nevyjadřovala. „Vždy jsem zpívala dobře, ale dlouho jen v koupelně nebo když jsem byla sama. První album Optimist in Black jsem nahrála až po smrti mého bratra a čerpala ze svých deníků a básní.“ Hudební videa začala Daphne natáčet s legendami fotogra e, jako je David LaChapelle a Nick Knight, nebo nezávislými vizuálními umělci Lucou Pizzaronim a The Fashtons. Bratislavská výstava akcentuje i dubnové vydání jejího druhého alba Daphne & The Golden Chord, které produkčně zastřešil Tony Visconti, někdejší spolupracovník Davida Bowieho. Nese se v duchu glam rocku a bylo nahrané v British Grove Studios. „Digitální svět je zajímavý, pohybuji se v něm, technologie mám ráda, ale podstatou jsem člověk ručně psaných poznámek a náčrtů. Velmi mne zajímá vztah matematiky a hudby, abstraktní koncepty a kódy, jež hudební mysl vytváří. To, že jsem žila v rozlehlých domech, mělo určitě vliv na to, jakým způsobem jsem navyklá poslouchat zvuky. Také jsem si oblíbila akustiku jednoho malého muzea ve Španělsku. Když nahrávám, asi proto si žádám tak často dlouhé echo.“
Výstava Daphne Guinness: The Queen of the Night, do 9. září, Mirbachov palác, Bratislava, gmb.sk
Výstavu si můžete prohlédnout v galerii:
