Přiblížíme vám výrobu stále populárnějších konopných tenisek české značky Bohempia. Pěstování technického konopí totiž zdaleka nezatěžuje přírodu tolik jako dnes mnohem rozšířenější bavlna. Zjistili jsme, že je obouvají ve Finsku, Velké Británii, Austrálii nebo Singapuru.
Znáte úsloví „jít do kanafasu“? A víte, jak se řekne anglicky plátno? Canvas. Oba pojmy jsou odvozeny od latinského výrazu pro konopí – canabis. Z toho je zřejmé, že v dřívějších dobách, a to až do konce 19. století, byla nejen u nás tato plodina hlavním zdrojem pořádného textilního vlákna. Bavlna a zájmy velkých společností ji však začátkem 20. století z byznysu nekompromisně vytlačily. Na schůzku se zakladatelem značky Bohempia, Tomášem Rohalem, jsem přišla jako tabula rasa, nepopsaný list papíru a občasná konzumentka globálního textilního průmyslu. Z mého nevědomí mě pan Rohal po inspirativním dvouhodinovém rozhovoru vyvedl. A už vím, že až se mu podaří najít výrobce spodního prádla, budu stát první ve frontě.
Vezměme to ale popořádku… Tomáš Rohal vystudoval obor Konstrukce textilních strojů na liberecké univerzitě, ovšem této profesi se nikdy nevěnoval, protože české textilní továrny se v této době spíše zavíraly a výroba se masivně přesouvala na Východ. Mnoho let proto působil v mezinárodní společnosti zaměřené na výrobu technických plynů a v dalším zaměstnání se profesně věnoval energetice a obnovitelným zdrojům. Vedle své kariéry se však zabýval myšlenkou založit si vlastní značku s konopnými produkty a vytvořit společensky zodpovědný start-up, který podpoří právě i lokální výrobu, již expanze asijských výrobků potlačila. A to se mu také podařilo. Firmu založil v únoru 2015, letos tedy vstupuje do třetího roku své existence a kromě tenisek vyrábí konopná trika, kšiltovky, opasky, ponožky a rukavice. S produkcí konopných tenisek překvapivě není spojeno žádné specifické úskalí. Podle Rohala je nejsložitější částí celého procesu shánění materiálu. „Možností, jak se ke zdroji konopných vláken dostat, je málo, my ale pracujeme s technickým konopím, a výrobu příze a tkaní plátna tak zvládneme v Česku sami,“ říká s tím, že dodavatelský řetězec chce zachovat maximálně lokální. Ručně šité tenisky vznikají celé v Česku. Vlákno sice pochází z Francie či Rumunska, ale konopnou látku už zpracovávají české přádelny a tkalcovny s dlouhou tradicí (např. v Jihlavě), barví se ve Dvoře Králové nad Labem, jinde se zase nastříhá a pak, pokud jde o výrobu bot, putuje materiál do Zlína, kde z něj v poslední továrně na výrobu obuvi, která tu zbyla, ušijí unisexové boty v jednoduchém designu, které mají díky konopné látce antiseptické vlastnosti (ale pozor, nenoste je naboso). „Svršek boty je vyrobený ze stoprocentního konopného vlákna. Podrážka je gumová a kromě gumy pocházejí všechny naše materiály z Evropské unie,“ vysvětluje dále Rohal a dodává: „Svým přístupem mě hodně ovlivnila outdoorová firma Patagonia, která se snaží minimalizovat environmentální dopady výroby. Líbí se mi rovněž příslib společnosti Toms. Ta za každý prodaný pár bot pošle jeden pár dítěti v nouzi.“
„Konopí je jedno z nejsilnějších přírodních vláken. Má dobrou prodyšnost, skvěle odvádí vlhkost a je antimikrobiální. Dřív než jsem rozjel výrobu, strávil jsem rok a půl výzkumem konopného, textilního a obuvního průmyslu,“ vzpomíná na začátky své dobrodružné cesty Tomáš Rohal a výhody konopného vlákna ihned demonstruje na mnoha příkladech. Třeba, že lana na padácích se vyráběla právě z konopí, když ale bylo zakázáno, začala se v období druhé světové války používat bavlna, lana praskala a vojáci umírali. Proto se, i přes zákaz pěstování technického konopí, výrobci na chvíli opět vrátili k tomuto materiálu. Antimikrobiální účinky nechávali prověřovat v certifikované laboratoři, kde zjistili, že látka nejenže nedovolí bakteriím další rozmnožování, ale přímo je i zabije. Proto by byl materiál vhodný třeba právě na povlečení pro alergiky, chcete-li kanafas.
Showroom Bohempia najdete trochu schovaný v jednom z průjezdů
na Sokolovské ulici v Karlíně.
Bohempia Superstore, Sokolovská 76, Praha 6-Karlín, bohempia.eu
