Jak a kde budeme pracovat, až skončí pandemie? Kam směřují představy o ideálním pracovním místě? Zaniknou velká korporátní sídla i filozofie open space?
Koncept pracovny, jakožto místa určeného pro intelektuální práci, znali už starověcí Římané. Od té doby však kanceláře prošly řadou zásadních proměň. Od přísného taylorismu jsme se přes mrakodrapy s jasnou hierarchií a fenoménem jménem Action Office z dílny značky Herman Miller dostali až k dystopickým miniaturním kójím. Zásadní revoluci vnesl do kancelářských prostor internet. S konceptem tzv. hot-deskingu debutovala v roce 1996 společnost British Telecom v budově od architektonického studia DEGW. Volně postavené stoly bez konkrétního majitele vůbec poprvé propagovali částečnou práci z domova. To sice vedlo k úspoře výdajů a větší flexibilitě, zároveň však vyloučilo možnost vytvořit si k pracovnímu místu jakýkoli osobní vztah.
Posledních deset let vneslo do kanceláří neformálnost. Aby technologické giganty kompenzovaly programátorům hodiny strávené u počítače, nabízejí jim flexibilitu i skutečně inspirativní zázemí. Na zdech visí moderní umění, v kuchyňce je k dispozici neomezená zásoba ovoce a k práci se můžete dokonce i položit.
Rychlá a efektivní řešení
Koronavirová pandemie tyto změny akcelerovala. Skeptici práce na dálku nemají jinou možnost, než vzít digitální pracovní prostředí na milost, a hranice mezi osobním a pracovním životem nadobro zanikají. Daří se nejen aplikacím on-line komunikace, ale rovněž interiérovým designérům a výrobcům, kteří dokážou nabízet rychlá řešení pro často nevyhovující domácí podmínky.
Dánská značka Stykka přichází se snadno smontovatelnou kartonovou pracovní deskou #StayTheFuckHome, české studio LLEV představuje pracovní stanici Sileencio a mexický architekt Enrique Tovar navrhuje stůl, který lze přenášet, kamkoli je právě třeba.
V reakci na nedostatek soukromí při sdílení jedné domácnosti zase vznikají venkovní moduly pro práci nebo kontemplaci, jako ten od londýnského studia Boano Prišmontas.
Jednička na trhu s nemovitostmi Cushman & Wakefield obratem debutuje s konceptem 6 Feet Office. Přetvořená amsterdamská centrála jako první nabízí více prostoru pro jednotlivce i grafické prvky označující bezpečné zóny.
Švýcarská značka Vitra oprášila multifunkční mobilní kancelářské stěny Dancing Office od Stephana Hürlemanna z roku 2018 a uspořádala Summit 2020, kde s odborníky z oblasti designu, architektury i psychologie hledala odpovědi na postpandemické změny interiérů. Při té příležitosti představila koncept klubové kanceláře, který vzniká v hlavním sídle firmy v Birsfeldenu.
Koncept klubové kanceláře
Club Office staví na atraktivním interiéru, oddělených zónách pro různé pracovní činnosti i pravidelném programu. „Je to místo, kde zaměstnanci nasávají korporátní identitu a pociťují, že jsou součástí většího celku. Setkávají se s podobně naladěnými kolegy, s nimiž sdílejí stejné nadšení. Podobně jako členové klubu se scházejí dobrovolně, jak jim jejich týdenní rozvrh dovolí, aby pracovali, sdíleli nápady a vytvářeli energii potřebnou k dosažení hlavního cíle,“ popisuje koncept Club Office Nora Fehlbaum, generální ředitelka Vitry.
Raphael Gielgen, který se ve Vitře věnuje zkoumání trendů, navíc odhaduje, že po kancelářích zaměřených na jednotlivce přijdou kanceláře zaměřené na planetu. „Pro Generaci Greta už není důležité jen to, jak budova vypadá, ale také to, jak je vytápěna, kolik zeleně nabízí a s jakými materiály pracuje,“ řekl v rámci Vitra Summitu.
Pandemie docela jistě rozprášila předsudky a obavy z nízké produktivity při práci z domova, na druhé straně odhalila, jak negativně může na pracovní efektivitu a psychické zdraví zaměstnanců působit přílišná izolace. Jak říká psychoterapeutka Esther Perel: „Úkoly můžeme plnit mimo kancelář, otázkou zůstává, čím nahradit vztahy, které v ní vznikají – obědy, které se protáhnou, poklepání na rameno nebo pozvednuté obočí během meetingu.“
Interiérová designérka Sevil Peach zase předpovídá, že se bude zásadně měnit povaha velkých firemních sídel. Ta se rozpadnou na vícero menších hubů doplněných o sdílené coworkingy, kavárny a práci z domova.
Do popředí se dostává také dlouho opomíjená kvalita ovzduší v uzavřených interiérech, problematika hygieny nebo duševního zdraví. Uvědomělé projekty s vřelými interiéry a napojením na přírodu již vznikají. Například ten od studia Salon Alper Derinbogaz v kampusu technické univerzity Yıldız v Istanbulu nebo nová centrála čínské telekomunikační firmy ZTE Shenzhen Wave podle architekta Oleho Scheerena.
Jak tedy vypadá kancelář budoucnosti? Je variabilní, plná zeleně i kvalitního designu, bere ohled na bezpečnost i životní prostředí a její návštěva je zcela dobrovolná. Otázkou však zůstává, kdy se takové kanceláře stanou normou a zda na této cestě neuhneme špatným směrem. Nebylo by to totiž poprvé.
Celý článek najdete v aktuálním tištěném vydání Dolce Vity.
