„September issue“ je venku a je plné novinek ze světa současné architektury, designu, umění, ale především módy. V tomto čísle jsme se zaměřili na téma haute couture, na které nahlížíme hned z několika úhlů. Během rozhovoru s architektkou Magdalenou Rochovou jsme našli několik paralel mezi architekturou a módou, přinášíme report z pařížské přehlídky Fendi haute couture fall 2023 a nechali jsme modelku Hanu Soukupovou, aby si s kreativní ředitelkou Chanelu Virginií Viard popovídaly o kolekci na letošní podzim/zimu. V závěrečné eseji vám pak kurátorka Uměleckoprůmyslového musea Konstantina Hlaváčková osvětlí, jak se to s tou vysokou módou dneska vlastně má.
Víte, co mají společného Ford, Abloh, Versace, Mugler, Cardin nebo Balmain? Ano, byli to návrháři, ale než dobyli svět módy, věnovali se architektuře. Poslední ze jmenovaných pak trefně popsal svou novou profesi slovy: „Šití šatů je architektura pohybu.“ Zesnulý kreativní ředitel značky Louis Vuitton, Virgil Abloh, který původně vystudoval stavební inženýrství a architekturu na Illinoiském technologickém institutu, se inspiroval hnutím Bauhaus, spojujícím prvky umění, řemesla a designu do jedné praxe. S využitím konstrukčních dovedností ze svého architektonického vzdělání vytáhl Tom Ford značku Gucci z popela a zachránil ji v 90. letech před krachem. Versace se před svou bouřlivou a úspěšnou kariérou v oblasti módy specializoval na architektonické kreslení, které následně využil v římské stylizaci složitých vzorů inspirovaných mozaikami a starověkým uměním. Thierry Mugler, proslavený svou hyperfeminizovanou haute couture, o sobě prohlásil: „Jsem architekt, který zcela nově vytváří ženské tělo.“ Pierre Cardin dokonce navrhl pro Benátky mrakodrap, který ale nebyl nikdy postaven. Móda provází naše zářijové číslo a osciluje mezi oblékáním budov a těla.
