Hra mezi historií a opulencí se v nové vizi značky Dior dále rozvíjí a nasává nové kulturní i vizuální vlivy. Kreativní ředitel Jonathan Anderson přistupuje k odkazu módního domu jako k otevřenému vyprávění, tedy s lehkostí, empatií a ochotou propojovat zdánlivě nesourodé světy.
Představte si mladé postavy, které Anderson navrhl jako moderní flâneury. Bez cíle se toulají ulicemi Paříž, až dorazí k butiku Dior na avenue Montaigne. V chodníku si všimnou nenápadné pamětní plakety se siluetou ženy ve žlutých šatech a jménem Paul Poiret. Právě zde měl Poiret v době své největší slávy butik a významně se podílel na tom, že se tato část Paříže stala epicentrem haute couture. Odkaz návrháře, známého pro fluidní siluety a inspiraci kulturami severní Afriky, Blízkého východu a východní Asie, se stává impulzem k novým stylistickým spojům.
Z této náhodné historické konfrontace vyrůstá kolekce, která staví na radosti, spontánnosti a eklektické opulenci. Výrazné účesy, vyšívané nárameníky a bohatě vrstvené outfity vytvářejí obraz nové „diorovské aristokracie“, která se nebojí experimentu. Formální kódy, symboly Dior, odkazy na Poireta, denim i parkové bundy se prolínají v jediném, plynoucím narativu.
Krejčovina je přesná a protáhlá: dlouhá saka, záměrně zúžené blejzry, fraky, krátké variace ikonické Bar jacket a úzké kalhoty. Outdoorové prvky se potkávají s teatrální noblesou – technické bombery přecházejí v brokátové pláště, vojenské bundy dostávají objemná záda a kabáty se stávají téměř sochařskými objekty. Hranice mezi maskulinním a femininním se vědomě rozplývá; vrstvení pracuje i s náznaky spodního prádla, od lavallière košil přes vesty až po dlouhé spodky nahrazující kalhoty.
Materiálová paleta posiluje smyslový charakter kolekce: donegalské tweedy, lesklé samety, světelné žakáry, třpytivé výšivky, husté třásně a bambule se odehrávají převážně v temných barevných tónech. Doplňky – šněrovací boty s nízkým podpatkem, mokasíny ve tvaru písmene D či měkké messenger tašky – celý příběh uzavírají.
