Otevřený rozhovor s šéfem české módy: Lukáš Loskot o byznyse, plánech i brzdách českého úspěchu

Patrik Florián | Business, Móda | 07/04/2022

Fakt, že Praha je součástí prestižní sítě Mercedes-Benz fashion weeků, znamená, že patříme na Západ, říká ředitel pražské edice Lukáš Loskot.

Podnikatel s luxusní kosmetikou, vydavatel niche časopisu a kreativec, který by se bez nadsázky dal označit za šéfa české módy. Pokud má někdo o zdejší autorské scéně skutečný přehled, pak je to právě Lukáš Loskot (45). Studovaný návrhář z Brna sbíral zkušenosti například v byznysu Tamary Kotvalové. Pro její firmu Carollinum působil v pozici event manažera a pro kdysi vyhlášený butik Simple Concept Store zase v roli kreativního ředitele vybíral to nejlepší ze světové avantgardní módy. Deset let provozuje se svým obchodním partnerem Jakubem Kopčákem úspěšný beauty concept store Ingredients zaměřený na prodej exkluzivní kosmetiky, parfémů a svíček. Ten letos v létě navíc posílí o monobrandový butik francouzské značky Diptyque.

V roce 2014 Loskot přijal nabídku podnikatele a majitele agentury Czechoslovak Models Václava Dejčmara převzít vedení nad pražským týdnem módy. Událost nabízející to nejlepší z lokální módní tvorby vznikla v roce 2010, od roku 2013 spadá pod celosvětovou síť fashion weeků zastřešenou německou automobilkou Mercedes-Benz. S Loskotem v čele se
z původně víkendové akce podařilo vybudovat platformu, jež dvakrát do roka prezentuje etablované tvůrce i mladé talenty, láká zahraniční hosty a propaguje českou módu u nás i za hranicemi.

V sobotu 9. dubna odstartuje v hale číslo 13 Pražské tržnice v Holešovicích jarní edice, již se podařilo naplánovat navzdory pandemickým i válečným škrtům. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jak největší tuzemský módní maraton funguje, i důvody, proč český talent zřídkakdy uspěje v globálním měřítku.

Mercedes-Benz Prague Fashion Week (MBPFW) letos oslaví 12 let existence. Před jakými výzvami stojí?

Našim hlavním cílem a aktuálně také největší výzvou je návrat k normálu. To ovšem neznamená absenci změn, naopak, koncept MBPFW se změní výrazně. Vůbec poprvé za 12 let nabídneme návrhářům solitérní přehlídky. Ve světě jde o standard, u nás se ale o jeden slot doposud dělily dvě, nebo dokonce tři značky. Letos se nám povedlo vybrat sedm komerčně nejúspěšnějších návrhářů a studentských ateliérů, které od nás dostanou plnou podporu bez kompromisů – kompletní sadu modelek a volnou ruku v konceptu líčení, vlasového stylingu i přestavbě scény. Návrháři, kteří se nedostali na hlavní molo, měli mít své show ve vedlejší hale, která měla nést jméno jednoho z našich hlavních partnerů. Ten však dva dny po vypuknutí konfliktu na Ukrajině odstoupil od smlouvy a my byli nuceni část programu zrušit.

Válka na Ukrajině se skutečně týká nás všech. Jak jste se rozhodli na situaci reagovat, a dá se očekávat, že tím budou přehlídky tuto sezonu ovlivněny?

Část výtěžku z prodeje vstupenek věnujeme na sbírku UNICEF na podporu dětí postižených válkou. Do toho, zda se designéři nějak k situaci vyjádří, však vůbec nezasahujeme. Obecně věřím, že by móda aktivistická být měla, ale nic se nemá přehánět. Zároveň bych nikoho neodsuzoval, pokud na probíhající situaci nereaguje.

Často se spekuluje o tom, že lokální trh s luxusem táhne ruská klientela. Myslíte, že se konflikt negativně projeví na tržbách retailu v Pařížské?

Můžu hovořit pouze za vlastní byznys. Za deset let, kdy podnikáme, jsme se na zahraniční klientelu nikdy primárně neorientovali. Na prvním místě byli vždy Češi, což se během covidu-19 i za současné situace vyplatilo. Obě krize, i díky fungujícímu e-shopu, nás díky tomu výrazně nepoznamenaly.

Dá se říct, že je pořádání MBPFW funkční byznys, nebo spíše benefiční projekt? Na čem jste při pořádání akce závislí? Čerpáte podporu od státu nebo města?

V červených číslech nejsme. Vydělat se na tom tedy určitě dá, ale náš primární cíl to není. Zásadně jsme odkázáni na sponzoring hlavního partnera, automobilky Mercedes-Benz. Skutečnost, že můžeme být součástí této prestižní sítě, nám výrazně pomáhá získávat nové partnery – letos mohu jmenovat například značku Adidas nebo hotel Andaz, z tradičních partnerů platformu Zalando a řadu dalších. Zároveň však – především, co se týká grantů – od samého počátku bojujeme s předsudkem, že pokud máme po boku takto silnou značku, topíme se v penězích. Fakt, že je Praha součástí sítě Mercedes-Benz fashion weeků, je znakem, že patříme na Západ. Na to, co pro lokální módu a Prahu děláme, je podpora od státu minimální.

Pandemie přinutila největší světové domy zpomalit, přehodnotit překotný módní modus operandi a hledat jiné cesty, jak představovat nové kolekce. Dávají tradiční přehlídky v dnešní době stále smysl? Jaké jsou tendence v představování novinek?

Značky dnes komunikují se svou cílovou skupinou napřímo. Kontakt s koncovým zákazníkem je intenzivnější než kdy jindy a často se obejde bez médií nebo influencerů. Přehlídky rozhodně smysl dávají, už kvůli nedostatku jiných exkluzivních eventů, kde by se móda na vysoké úrovni prezentovala, a naopak přebytku akcí, jež obecný vkus spíše kazí. I my však upouštíme od světového kalendáře, autorům tak dáváme možnost prezentovat také aktuální kolekce pomocí modelu see now – buy now. MBPFW ale není jen show, snažíme se o to, aby šlo o vrstevnatou událost s bohatým doprovodným programem, který přináší networking
i odrazový můstek pro české návrháře. Posun tímto směrem je pro mě osobně největším zadostiučiněním.

Co prezentace na MBPFW designérům s jistotou přinese?

Jak jsem již zmínil, pro začínající autory je to odrazový můstek, v případě zkušenějších designérů jde o zvýšení brand awareness, připomenutí se a možnost odprezentovat novou kolekci. V neposlední řadě jde o jedinečnou šanci expandovat na zahraniční trhy a přitáhnout pozornost světových médií, jež se na pražský týden módy opakovaně vracejí. Další výhodou členství v mezinárodní síti pod patronátem Mercedes-Benz jsou výměnné přehlídky. Z jarní edice MBPFW šlo o show návrhářky Vandy Jandy, která se uskutečnila v polovině března v Madridu.

Každoročně se vám daří do Prahy dostat vlivné osobnosti ze světa módy, kdo přijal pozvání letos?

Všechna jména zahraničních hostů, kteří přicestují do Prahy, prozrazovat nechci. S potěšením ale mohu říct, že nás opět navštíví světoznámý street style fotograf Adam Katz. Účast potvrdil také zakladatel Voo Store Berlin Yasin Müjdeci, PR manažerka globálního kreativního spolku Soho House i několik hostů pozvaných prostřednictvím prestižní agentury Karla Otto.

MBPFW si bezpochyby drží pověst nejprestižnější módní události ve střední Evropě. Čím to, že Praha neláká více autorů z okolních zemí?

To je dáno už samým principem MBPFW. Coby pražský fashion week logicky prezentujeme především české a slovenské návrháře, podporujeme lokální tvorbu. Jde ale i o otázku nákladů, které se vzdáleností pochopitelně rostou.

Někteří přední čeští designéři, jako například oblíbená Zuzana Kubíčková, se ale rozhodli v posledních letech přehodnotit účast a uspořádat vlastní prezentace mimo MBPFW.

Jde o logický posun v kariéře, který opět není pouze českou specialitou. Když vidím, že se designér cítí dostatečně silný a zralý na vlastní samostatnou prezentaci, mám jedině radost. Znamená to, že MBPFW dokonale splnil svou funkci startovací platformy. U návrhářů, kteří váhají mezi prezentací na fashion weeku a vlastní samostatnou přehlídkou, často rozhodne nabídka sponzora. Je jasné, že pokud tvůrce podpoří například konkurenční auto mobilka, účast na MBPFW si rozmýšlí.

Na druhé straně se na programu i po letech objevují mladá jména, která úspěšně víří zdejší vody. Podle jakých kritérií vybíráte do programu nové značky a tvůrce?

Hlavní kritérium je samozřejmě estetické, ale nejde jen o hezkou kolekci, návrhář ji musí umět také prodat. Zvažujeme, zda je designér a jeho práce dostatečně atraktivní pro samostatnou prezentaci, roli hrají i dlouhodobé vztahy a sponzoring. Každou sezonu odmítneme zhruba polovinu uchazečů. Vedle zavedených tvůrců však dostávají tradičně prostor také studenti z ateliérů univerzit ve Zlíně, v Liberci a Praze. Ti pro letošní edici vytvářejí kolekci spojenou s nedávno otevřeným hotelem Andaz. Návrháře na druhou stage a finalisty soutěže Van Graaf Junior Talent jsme pak vybírali ve spolupráci s šéfredaktory mediálních partnerů. Letos jsme zaznamenali rekordní počet uchazečů a jejich vysoká úroveň mě velmi příjemně překvapila. Profesionálně zpracovaná portfolia i aktuální téma udržitelnosti jsou jejich velkou předností, vybrat vítěze nebude snadné.

Talent českým tvůrcům rozhodně nechybí, jak jsou na tom ale s manažerskými a ekonomickými schopnostmi?

V tom zatím spatřuji jejich největší slabinu. Čest výjimkám, ale mnohým návrhářům chybí komplexní uvažování, vytrvalost a píle. Nemluvě o správném cílení na klientelu, marketingu a konkurenceschopnosti. V minulosti jsem zaznamenal snahu investovat a byznysově pomoct již etablovaným designérům, své šance však vzhledem k výše zmíněným nedostatkům vždy promarnili. Je mi to líto, ale v tomto ohledu pražský týden módy designéry vychovávat ani zastupovat nemůže, není to jeho funkce. Našim úkolem je zejména posilování povědomí o značce.

Co brání růstu českých značek a designérů a expanzi na evropský, nebo dokonce globální trh?

Podle mě vůbec nic. V současné éře, kdy vládnou sociální sítě, má každý velmi podobné šance prezentovat vlastní tvorbu a přitáhnout k sobě pozornost. Našim návrhářům chybí průbojnost a dravost a neuškodilo by ani více pokory. Co se týče fashion weeku, jsou zdejší designéři spíše ve výhodě, zápisné na MBPFW je dlouhodobě nižší než jinde ve světě.

Mnoho začínajících návrhářů vyráží na stáže do módních konglomerátů jako LVMH nebo Kering – připomeňme stáž Jana Černého u Louis Vuitton nebo Maroše Barana v domě Saint Laurent. Dočkáme se momentu, kdy jeden z předních světových módních domů povede Čech?

To si netroufám říct a ani o tom tak nepřemýšlím. Nemyslím si totiž, že dnes ve velkých módních domech rozhoduje pouze talent. Šanci ve světě česká móda rozhodně má a chlácholit se problematikou postsovětského bloku, pomalým tempem trhu a podobnými výmluvami, jež často slýchám, je zcela liché. Pro mnohé spotřebitele může být česká značka naopak atraktivnější než ta z typicky zavedených trhů. Stačí se podívat třeba na autorskou módu v Gruzii, které si odborná veřejnost i módní média všímají už několik let. Svět v poslední dekádě bažil po návrhářích z východní Evropy, ty časy jsou ale pryč. Tuhle šanci jsme si nechali utéct.

Říká se, že móda je zrcadlem společnosti. Jak se ve vašich očích proměnila česká móda a s ní společnost za uplynulé desetiletí?

To je otázka vhodnější pro sociology, ale v souvislosti s módou a spotřebitelským chováním i já pozoruji jeden výrazný jev. Zatímco před deseti lety nakupovala lokální módu jen hrstka skalních přívrženců, dnes se za českého návrháře ve skříni nestydí ani ti, kteří dříve prahli výhradně po světových značkách. V módě se z nás stali větší patrioti, což mě upřímně těší.

Dá se tedy říct, že má pro Čechy originální a poctivě vyrobená móda konečně větší nebo alespoň podobnou hodnotu jako populární značky a dominantní loga?

Pro většinu stále ne. To ovšem není české specifikum. Ti, kteří dávají přednost lokální autorské tvorbě před zvučnými brandy, jsou v menšině celosvětově.

V jaké kondici se nachází lokální autorská móda po dvou covidových letech?

Stejně jako mnohé další obory se i lokální móda teprve znovu nadechuje, vrací k normálnímu fungování. Obávám se, že je na hodnocení ještě příliš brzy, po podzimní edici MBPFW v říjnu budeme moudřejší.

Na co se vy osobně těšíte a co vám naopak dělá starosti?

Starosti mi samozřejmě dělá to, co teď asi nám všem – dění na Ukrajině a hrozba rozsáhlejšího válečného konfliktu. Ze soukromých radostí nemohu nezmínit desáté výročí úspěšného fungování Ingredients Store a otevření butiku Diptyque, jež nás s mým byznysovým partnerem Jakubem Kopčákem brzy čeká.

Jarní edice Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku pro sezonu FW22 se uskuteční od 9. do 15. dubna 2022 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích v hale číslo 13 a v několika dalších lokacích v Praze. Kompletní program je dostupný na webových stránkách mbpfw.com.

Rozhovor vyšel v aktuálním vydání týdeníku Euro 13/2022.

Foto | Hana Knížová
Le Grill

Aktuální číslo

Předplatné