V prostorech bývalé banky v Ringhofferově paláci otevřela společnost Ambiente novou pražskou Kantýnu. O hosty se zde starají kuchaři, číšníci a řezníci z dočasně uzavřené restaurace Čestr, vedení šéfkuchařem Pavlem Strakou. V její vstupní části se nachází řeznictví s několika místy k sezení a jen ti, kteří projdou zkouškou pohledu na vyložené vyzrálé steaky a sochy Jana Štursy je „pustí“ dál, se dostanou do dvorany podniku. Vládne tu až kafkovská atmosféra. Jako byste se ocitli na tajném sněmu. Ostatně, prý zde také bývala zednářská lóže…
Na stojáka si tu u masivního mramorového stolu dáte čerstvou plzeň a u teplého pultu si objednáte maso na váhu, a to nejen výtečný tatarák, roastbeef, řízek, pečeni z přeštíka i čestru, ale třeba i burger nebo morkovou kost. Bankovní přepážky se staly výdejnou jídla i výčepem, jen místo vkladní knížky vám tu útratu zapíšou do konzumačního lístku. Zadní sekci Kantýny pak tvoří restaurační část připomínající hlučné nádražní podniky. Atypické židle, které pro Kantýnu vyrobila společnost Kovonax, navrhl architekt Rudolf Netík, který řešil interiér celého podniku.
„Smaragdová deska hermetiků, motiv oktagonu v půdorysu hlavní dvorany vepsaný do loga a následně do tvarů světel, lavice a materiály, které kontrastují s interiérem bývalé banky ze 30. let a na nichž se opět opakují různé úhly, tolik oblíbené zednáři, to jsou hlavní prvky interiéru,“ řekl architekt Rudolf Netík, který současně vycházel z hermetické poučky „Co je dole, je i nahoře“, a navrhl proto nad centrálním pultem z modrého kvarcitu i nad jídelními stoly světelné objekty, jejichž tvar je geometrickou nápodobou předmětů pod nimi. Všemu předcházela důsledná očista původní dispozice od Vojtěcha Ignáce Ullmanna a obnova původních prvků. A také chirurgická práce – implantace velké kuchyně, otevřeného grilu, vzduchotechniky a dalších technologií do přízemí bankovního domu, v němž se s něčím takovým nikdy nepočítalo.
Návrh uniforem řešila Kristina Netíková, která s Ambiente spolupracovala už poněkolikáté. Vychází z klasického číšnického oděvu začátku 20. století. Bílé rondony sakového střihu mají navodit atmosféru hotelů z oblasti Václavského náměstí a jejich poetika je inspirována filmem Obsluhoval jsem anglického krále. Nápadité jsou klotové rukávy pokladních, připomínající bankovní historii prostoru, měděný rondonový knoflík v uniformě zase spojuje všechny ostatní zastoupené profese. Řezníci navíc dostali řeznický kabát kalmuk a čepice zmijovky. Když se zblízka podíváte na kapesníčky v kapsách rondonů, odhalíte základní motiv Kantýny – kost. Její grafickou podobu navrhl Bohumil Vašák ze Studia Najbrt.
Kantýna, Politických vězňů 5, Praha 1, kantyna.ambi.cz
