S Liliou Khousnoutdinovou hovoříme o charitativně-edukativním projektu Jsem žena, jež skrze umělecké fotografie zachycuje silné ženské osobnosti.
Přibližte nám prosím, o co vlastně jde ve vašem projektu Jsem žena?
Jsem žena je charitativní a zároveň edukativní projekt, který se zabývá méně známými, ale nesmírně zajímavými ženskými archetypy. Jedná se tedy o postavy historické, ale také mytologické. Vždy se snažíme proilustrovat široké spektrum různých podob projevů ženy. Nabízíme tedy nejen příběhy zajímavých a odvážných žen, ale také inspiraci ve smyslu toho, že existuje nespočet způsobů, jak být „správnou“ ženou.
Co vás k projektu vedlo a čím jste se nechala inspirovat?
Primárně mi šlo o osvětu v oblasti slovanské mytologie a toho, jak bohaté, zajímavé a různorodé ženské archetypy nabízí. Na první díl s názvem Jsem žena, jsem bohyně jsme začaly navazovat i historické postavy. Nesmírně mě baví fakt, že se snažíme vzít obsah, který je kvalitní a přináší za mě hlubokou a důležitou myšlenku a zároveň ho rámujeme do formátu, který je krásný, atraktivní a věřím, že i zajímavý pro mainstream. Často jsem se totiž potkala s tím, že jistá kniha mohla obsahovat pro mě velmi přínosné informace, ale formát byl v něčem nedotažený nebo jednoduše velmi levně zpracovaný, a nebo naopak že překrásná publikace plná velmi kvalitních fotek a mimořádně povedené grafiky neobsahovala žádnou myšlenku. Tady se snažíme spojit obě roviny a vytvořit něco, co bude skutečně kvalitní a krásné zvnějšku i zevnitř.
Všechny projekty spojují silné fotografie. Kdo je jejich autorem a jaká kritéria musel fotograf splňovat?
Mám velkou radost, že celý projekt, tedy již stvořené série fotek i ty, co máme naplánované do budoucna, fotíme s Ivy E. Morwen, kterou považuji za jednu z nejlepších českých fotografek. Nesmírně mě baví jak její styl, tak i jeho vývoj. Tam, kde jsme před dvěma lety začínaly s projektem, už nejsme. Třetí kapitola Jsem žena, jsem kněžka už má zcela jiný styl a myslím, že vývoj je na fotkách jasně znát. Co se týká kritérií pro výběr, šlo nám primárně o kvalitu. Nicméně zároveň jsme chtěly, aby pokud možno fotograf rezonoval s myšlenkou projektu a hluboce chápal, o co nám jde a proč to považujeme za důležité. Mám vekou radost, že v Ivy jsme našly naprosto fantastického partnera, a to po všech stránkách.
Proč jste se rozhodla věnovat pozornost inspirativním ženám?
Můžu bezpochyby tvrdit, že ženám a jejich inspirativním příběhům se dodnes bohužel věnovalo příliš málo pozornosti. Tyto příhody se často vůbec nezapisovaly, přepisovaly nebo vymazávaly, nebo musely být zapsány pod mužským jménem. Historie ženám nepřála. Tudíž ve chvíli, kdy koncentrujeme pozornost na zapomenuté ženské příběhy v historii, tak jen narovnáváme určitý disbalanc, který byl vytvořen. Chci ale podotknout, že potom co se v prvních několika knihách budeme důsledně věnovat zapomenutým ženským hrdinkám, nakonec se chystáme posunout i k mužům. Poslední díl naší série Jsem žena budou tvořit inspirativní páry.
Momentálně připravujete třetí sérii s názvem Jsem žena, jsem kněžka. Jaké osobnosti se v projektech objevily a a kdo je ztvárnil?
Historické postavy, které se objevují ve třetím díle, ztvárnila řada známých českých žen. Snažila jsem se vždy, aby byl příběh ambasadorky s příběhem její postavy nějak skutečně propojený. Tak například Bára Basiková ztvárňuje Johanku z Arku, kterou opětovně hrála v muzikálu, bylinkářka Kateřina Winterová představuje bylinkářku a Kristýna Leichtová, která je známá svým domácím porodem a zároveň se podělila o svůj záměr vystudovat řemeslo duly, se zhostila role porodní asistentky. Celkově se projekt věnuje ženám, které v různých podobách hrály rozličné role v rámci duchovního života či náboženské hierarchie svého času a ve své zemi. Schválně jsme se snažily o to, aby to působení bylo co nejvíce rozmanité, abychom se dívaly skrze různá staletí a země. Bavíme se tedy o šamance z kočovného národu Sámů, tudíž severských zemí, o ženách, které byly považovány oficiální církví za svaté, jako svatá Marta, nebo o kontroverzních svatých v rámci křesťanské hierarchie jako je svatá Vilemína. Mimochodem tu ztvárňuje zrovna husitská farářka Viktorie Kopecká. Dále jsme se dívaly na to, jak mohly být ženy významné spíš pro svou komunitu, v jakési vesnické tradiční roli, jako je například bylinkářka či porodní bába. Nakonec také postavy, které kombinovaly duchovní autoritu s autoritou civilní. Zde nacházíme třeba britskou vůdkyni Boudiccu, která byla známá nejen svým úspěšným odporem vůči Římanům, ale také tím, že před bitvou věštila a modlila se k Bohyni. Samozřejmě jsme se snažily klást větší důraz na příběhy z Čech, a proto jsme nemohly opomenout ani příběhy žítkovských bohyní.
Kam poputuje výtěžek z projektu?
Veškeré aktivity projektu tentokrát podpoří nadaci DEBRA ČR, Nadační fond Slunce pro všechny a nově vzniklý Nadační fond Propolis 33.
Co všechno vás s projektem čeká? Bude opět kalendář i kniha?
Každá další kapitola projektu vždy vrcholí hlavně knihou. Těším se tedy, že budeme mít další nádhernou publikaci. Nicméně zároveň nás čeká vernisáž a aukce vzniklých fotografií, jejíž výtěžek samozřejmě půjde na charitativní účely. Konkrétně nás s tímto dílem čeká též nedatovaný diář, produkt, na která se já sama velmi těším už jen proto, že je to něco, co sama používám. A pochopitelně budu velmi ráda vlastnit diář, který mi bude obzvlášť blízký a bude plný fotografií, ilustrací, úryvků zajímavých příběhů a také drobných tipů.
Už víte, jakému tématu se budete případně věnovat v dalším pokračování projektu?
Ano. Projekt je naplánován jako pětilogie. Tedy po tomto třetím dílu se vrhneme na další, jenž bude souviset s ekologií, s životním prostředím, s přírodou. Určitě bude vycházet i z jisté starosti o životní prostředí. Primárně však chceme zachytit a předat lásku, kterou většina z nás přirozeně k divoké přírodě cítí a zároveň ukázat fascinaci jejími jevy. Poslední pátý díl se potom bude věnovat právě lásce jako síle, která pohání vesmír. Proto bude zaměřen na důležité historické i archetypální páry.
Více se dozvíte na knezkabohyne.cz.
