Cesta tam a zase zpátky – tímto podtitulem knihy, kterou kromě jiných dalších skvostů světové literatury Jiří Šalamoun ozdobil, by se dal popsat i jeho nezaměnitelný styl na hranici naivní kresby a art brut.
Tvorba absolventa dvou vysokých škol, Akademie výtvarných umění v Praze a Vysoké školy grafiky a knižního umění v Lipsku, a mnohaletého pedagoga, vzdělance i básníka je význačná svou jednoduchou a barvitou poetikou, která má blíže k dětským kresbám než k vysokému akademickému designu. I přesto je příznačné, že uvedení prvního ilustrátora do Síně slávy CGD nese právě Šalamounovo jméno. Jen málokterý výtvarník tak silně inspiroval své okolí a ovlivnil další generace ilustrátorů a kreslířů jako on. Svět Šalamounových kreseb naprosto přesahuje svůj tvar a pulzuje fantazií nejen dětí, ale také dospělých, kteří na jím ilustrovaných knihách vyrostli. Z jeho doprovodných ilustrací se stal samostatný příběh, vypravěčská linka, která formuje obsah. Cesta Hobitínem, setkání s Tracyho Tygrem, dny strávené v Melounovém cukru, zatajený dech u Posledního Mohykána nebo hltání Kroniky Pickwickova klubu by byly jen poloviční bez výrazného doprovodu kreseb Jiřího Šalamouna.
Nicméně ani jedno z vyjmenovaných děl není tolik spojeno se jménem autora jako pohádkové postavy Maxipsa Fíka a jeho kamarádky Áji. „Maxipes Fík je taková moje Lolita,“ s úsměvem přirovnává v rozhovoru pro Českou televizi Jiří Šalamoun svou postavičku, jež se objevila i na oficiálních českých poštovních známkách, ke stěžejnímu dílu V. Nabokova, pro něhož se později kniha stala jakýmsi prokletím. Z Maxipsa Fíka se stal národní fenomén především díky 26 dílnému večerníčkovému seriálu. Filmový narativ ale prostupuje veškerou Šalamounovu tvorbu, jeho vypointované kreslené příběhy mají základ v klasických groteskách a jeho jednoduchá interpretace nám pomáhá věcně pochopit smysl příběhu i svébytného výkladu světa. K filmu měl Šalamoun blízko i skrz časopis Film a doba, který více než dvě desetiletí graficky upravoval společně se svou ženou Evou Nautus.
Jiří Šalamoun ilustroval a upravil přes 100 knih, navrhl přibližně 40 kreslených filmů a vytvořil více než 60 barevných litografií, bezpočet plakátů, scén a časopisových ilustrací. Získal na 50 prestižních mezinárodních ocenění – především za ilustraci, knižní a plakátovou tvorbu a nyní i mezi jeho trofeje přibylo i uvedení do Síně slávy českého designu. Zda i to patří mezi jeho sny, které si po celý život pečlivě zapisuje, jste se mohli dozvědět přímo na ceremoniálu, který proběhl včera 20. března ve Stavovském divadle. czechgranddesign.cz
