Cesta tam a zase zpátky – tímto podtitulem knihy, kterou kromě jiných dalších skvostů světové literatury Jiří Šalamoun ozdobil, by se dal popsat i jeho nezaměnitelný styl na hranici naivní kresby a art brut.

Tvorba absolventa dvou vysokých škol, Akademie výtvarných umění v Praze a Vysoké školy grafiky a knižního umění v Lipsku, a mnohaletého pedagoga, vzdělance i básníka je význačná svou jednoduchou a barvitou poetikou, která má blíže k dětským kresbám než k vysokému akademickému designu. I přesto je příznačné, že uvedení prvního ilustrátora do Síně slávy CGD nese právě Šalamounovo jméno. Jen málokterý výtvarník tak silně inspiroval své okolí a ovlivnil další generace ilustrátorů a kreslířů jako on. Svět Šalamounových kreseb naprosto přesahuje svůj tvar a pulzuje fantazií nejen dětí, ale také dospělých, kteří na jím ilustrovaných knihách vyrostli. Z jeho doprovodných ilustrací se stal samostatný příběh, vypravěčská linka, která formuje obsah. Cesta Hobitínem, setkání s Tracyho Tygrem, dny strávené v Melounovém cukru, zatajený dech u Posledního Mohykána nebo hltání Kroniky Pickwickova klubu by byly jen poloviční bez výrazného doprovodu kreseb Jiřího Šalamouna.

Nicméně ani jedno z vyjmenovaných děl není tolik spojeno se jménem autora jako pohádkové postavy Maxipsa Fíka a jeho kamarádky Áji. „Maxipes Fík je taková moje Lolita,“ s úsměvem přirovnává v rozhovoru pro Českou televizi Jiří Šalamoun svou postavičku, jež se objevila i na oficiálních českých poštovních známkách, ke stěžejnímu dílu V. Nabokova, pro něhož se později kniha stala jakýmsi prokletím. Z Maxipsa Fíka se stal národní fenomén především díky 26dílnému večerníčkovému seriálu. Filmový narativ ale prostupuje veškerou Šalamounovu tvorbu, jeho vypointované kreslené příběhy mají základ v klasických groteskách a jeho jednoduchá interpretace nám pomáhá věcně pochopit smysl příběhu i svébytného výkladu světa. K filmu měl Šalamoun blízko i skrz časopis Film a doba, který více než dvě desetiletí graficky upravoval společně se svou ženou Evou Nautus.

Jiří Šalamoun ilustroval a upravil přes 100 knih, navrhl přibližně 40 kreslených filmů a vytvořil více než 60 barevných litografií, bezpočet plakátů, scén a časopisových ilustrací. Získal na 50 prestižních mezinárodních ocenění – především za ilustraci, knižní a plakátovou tvorbu a nyní i mezi jeho trofeje přibylo i uvedení do Síně slávy českého designu. Zda i to patří mezi jeho sny, které si po celý život pečlivě zapisuje, jste se mohli dozvědět přímo na ceremoniálu, který proběhl včera 20. března ve Stavovském divadle. czechgranddesign.cz

Sdílejte na
Related posts