BACKSTAGE: V ATELIÉRU HANUŠE LAMRA

Petra Švecová | Lifestyle, Móda | 18/12/2019

Nepřehlédnutelnou inspirací šperkaře Hanuše Lamra je příroda – hledá nejrůznější motivy, které ho oslovují, pak je doplňuje, přetváří, odlévá… Vždy ale tak, aby vznikly kolekce, které zaujmou jak svým vzhledem a výtvarným působením, tak precizním zpracováním a nositelností.

„Jsou to plody rajské zahrady, nejrůznější plástve odlité do bronzu…“  popisuje Hanuš Lamr ve svém malostranském ateliéru poslední kolekci Lust for Eden, která vedle šperků zahrnuje i drobné objekty. Název odkazuje k tomu, že jako první vytvořil granátové jablko, jeden z ikonických symbolů ráje. K jeho odlití do bronzu jej inspiroval nález tohoto ovoce na dovolené před pár lety. Zaujalo ho tím, že nesplňovalo požadavky na dokonalost – bylo už puklé a černé. To ho přimělo k zamyšlení nad objektivitou dokonalosti, po které podvědomě neustále toužíme, ale každý ji vnímáme jinak. Kromě zmíněných objektů, které představil na Designbloku, bude kolekce zahrnovat i šperky v tomto tvaru, jen menší. „Tady jsem si nachystal granátová jablíčka, která jsem nasbíral v Benátkách. Teď je začišťuji, pak domodeluji, co kde odpadlo, a vytvořím z toho model pro náhrdelník. Až bude hotový, zrníčka budou z almandinu, vlepená UV lepidlem. Nebude to tedy klasické zlatnické osazení, ale bude to působit čistším dojmem,“ vysvětluje.

Původně přitom Hanuš Lamr vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru V. K. Nováka. Jeho sochy byly tehdy monumentální a minimalistické. Pak se ale vrátil ke šperku, jemuž se věnoval už na střední škole, a od geometrické striktnosti se posunul k přírodě a její bohatosti. Často tak sbírá nejrůznější větvičky, květy, ale třeba i zmíněné plástve, aby je posléze přeměnil ve šperky. „Tenhle prsten je lišejník na větvičce. Vyšel jsem zčásti opravdu z lišejníku, protože byl ale příliš subtilní, místy jsem ho domodelovával voskem. Tohle je zase květ sasanky, když odkvete. Z toho motivu jsou vytvořeny tyto prstýnky,“ ukazuje kolekce.

Řada jeho šperků vzniká „klasickou“ metodou ztraceného vosku. Při ní se nejprve vymodeluje požadovaný předmět z vosku. Odlitek se přitaví na tzv. stromeček nálitkem. Ten se pak zalije hmotou, která je velmi jemná – dokáže přenést i otisky prstů, zároveň ale beze změn odolává vysokým teplotám. Poté se vosk vytaví a do ještě horké formy se lije roztavený kov. Když zchladne, rozbije se a stromeček se vyndá. Z odlitků se obrousí nálitky a posléze se upravují opilováním, broušením, frézováním…

Hanuš Lamr přitom pro řadu modelů využívá nejen voskové modely, ale i přírodní materiály, které případně zpevňuje a doplňuje. „Pak se vyhoří z té formy, jako by to byl ztracený vosk,“ vysvětluje. Na některé modely je třeba dělat formy ze silikonu, několik let ale využívá i 3D tisk, který má výhodu, že umožňuje věci zmenšit. „Třeba květ fialky neodlijete, a pokud se ho pokusíte vymodelovat ručně, bude vypadat jinak,“ dodává Hanuš Lamr k technice, kterou dnes využívají i přední šperkařské domy. Je ale pravda, že většina osazení drahých kamenů je klasickou zlatnickou metodou. Na špercích Hanuše Lamra totiž oceníte i dobře zvládnuté klasické řemeslo, které se učil na střední škole šperkařské a po vysoké škole ho ještě dál průběžně konzultoval. Důležitá je i nositelnost jednotlivých kusů, tím spíš, že pro modely často využívá přímo přírodniny. „Když si vezmu tvar z přírody, musím ho místy doplňovat nebo přetvářet, aby byl šperk nositelný. Pak to hodně konzultuji s ženami, ať už mou manželkou nebo zákaznicemi. Je pro mě důležitá zpětná vazba. Ale nedávno mi třeba i jeden muž řekl, že se mu líbí šperk, který vymýšlím z granátového jablka, ale že je škoda, že je hrana rovná, že by se mu líbilo, kdyby to bylo puklé. A mně došlo, že to byl přece můj původní záměr. Proto jsou ta jablka i puklá, není to tak dokonalé a líbivé. Tak jsem to teď začal frézovat.“ Hanuše Lamra řemeslo stále fascinuje a hledá jak nové kombinace materiálů, tak způsoby práce. „Teď pracuji tak, že vsazuji kameny přímo do voskového modelu a ony vydrží ten žár, takže je vyhořím. Tím pádem tam mám krásně osazený nebroušený kámen,“ dodává nad prstenem s vltavínem.

Foto | Andrea Thiel Lhotáková
galerie

Aktuální číslo

Předplatné