Vychází nové vydání Dolce Vity, jehož téma zní Young talents. Na stáncích od 3. září 2026.
Každý člověk se celkem přirozeně zajímá o lidi podobného věku, a tím nemyslím jen přátele, ale týká se to také širokého okruhu zájmů. Generace, která byla v našem mládí ta nastupující, ať už ve filmu, hudbě, nebo výtvarném umění, architektuře či designu, stárne spolu s námi a doprovází nás celý život. A my jen krčíme rameny a omluvně říkáme, že „v těch mladých se nevyznáme“. Naštěstí nežijeme izolovaně a rozhovory s vlastními dětmi, mladšími kolegy v práci nebo naše zvídavost nám sem tam pootevře dveře „do mládí“. Během krátkých návštěv tohoto jiného světa se rychle snažíme něco přiučit, pozorujeme a odposloucháváme, nasáváme nakažlivou energii a obdivujeme kreativitu, odvahu i zdravou drzost, které v něm panují.
Několik podobných návštěv jsme zachytili také na stránkách zářijové Dolce Vity, jejíž téma zní Young talents. Navázali jsme kontakt se studenty UMPRUM a na jejich práce představené na Artsemestru léto 2026 jsme nechali zamířit objektiv fotografek Shotby.us.
Vybrali jsme sedmičku architektonických studií, která se zatím v Dolce Vitě objevila buď jen okrajově, nebo vůbec, a na 14 stranách zachycujeme jejich dosavadní práci, do níž skočili po škole rovnýma nohama a v níž se v obrovské konkurenci dokázali během krátké doby prosadit.
Ve velkém rozhovoru s módní návrhářkou Petrou Balvin, která letos slaví 20 let na scéně, mluvíme o tom, jak začínala a jaké to bylo prosadit se na začátku 21. století v branži, která nezná bratra/sestru.
A možná bychom se nakonec neměli tolik snažit mladým rozumět. Stačí se dívat. Na jejich práci, nápady i chyby, které si ještě mohou dovolit. Právě v tom je totiž jejich největší síla — v pocitu, že nic není definitivní a že téměř všechno stojí za pokus. A pokud si z jejich světa můžeme něco odnést, pak právě tenhle pocit. Že nikdy není pozdě skočit do něčeho rovnýma nohama.
