Více než 500 let starý dům v centru Českého Krumlova měl to štěstí, že si ho našli jeho současní majitelé a poté také architekti ze studia ORA. Byl v žalostném stavu, oni v něm ale viděli potenciál, tušili, že zanedbanost znamená mimo jiné i původní podlahy, dlažby a výmalby. K návrhu interiéru apartmánu s renesančním stropem přistoupili architekti jako ke koláži motivů – nábytek do něj vložili jako samostatné objekty, které si od historických prvků drží odstup.
V domě funguje již pět let kavárna, jež se pod vedením nových majitelů objektu stala živým místem setkávání. Celý koncept Masné 130 jde naproti „pomalému“ návštěvníkovi města, který jej nechce jen rychle proběhnout jako historický skanzen, ale vychutnávat si ho po malých soustech. A s tím souvisí také vybudování apartmánu v patře. „Začali jsme přízemím, kde do té doby fungoval bar s dost špatnou pověstí. Během prvních dvou let jsme prostor opravili s cílem ho pronajmout pro kavárnu nebo bistro. Další shodou náhod jsme nakonec kavárnu pod názvem Masná 130 otevřeli sami, i když jsme s provozem podobného podniku neměli zkušenosti. Další patro a podkroví jsme pak začali upravovat pro bydlení. Věděli jsme, že pro udržitelnost projektu bude muset patro sloužit i k pronájmu, ale nechtěli jsme dům dělit na hotelové pokoje. Rozhodli jsme se zachovat prostor celistvý, jak jej obývaly generace před námi a jak bychom ho rádi obývali i my sami,“ vysvětlují majitelé Petra Hanáková a Radek Techlovský.
V interiéru pak chtěli zachovat co nejvíce historických prvků, ale zároveň si přáli dům otevřít současnému životu a doplnit historické interiéry něčím, co je charakterizuje, což je záliba v současném designu a v minimalistickém stylu. „Nechtěli jsme vytvářet historizující ‚muzejní‘ interiér, ani showroom designu, přáli jsme si historickou a současnou vrstvu organicky propojit,“ dodávají. Ke spolupráci přizvali v českém prostředí jedny z nejpovolanějších – tým architektů z ateliéru ORA, Jana Horu, Jana Veissera, Barboru Hora a Kláru Mačkovou.
Architektům se přístup investorů k jejich domu líbil. „Známe to velmi dobře, ten pocit když se zamilujete do starého domu a sžijete se s ním. Také s ním zápasíte a zjišťujete, co by mu bylo milé. Staré domy mají své nálady. I nám naladění domu učarovalo,“ vzpomínají. Zadání bylo vyřešit adaptaci prvního patra pro bydlení, v průběhu návrhu pro ubytování. Cílem majitelů i autorů bylo zachovat a odhalit původnost domu. Apartmánu dominuje hlavní salon s vyřezávaným renesančním stropem. Místnost byla rozdělená příčkou, kterou zbourali a osvobodili tím původní prostor v jeho celkovosti. Odhaleny byly také původní, sytě karmínové výmalby, dalším výrazným prvkem místnosti je renesanční trámový strop. Vše laděno v temných, sytých tónech. Tmavé prostory člověka objímají, jeví se blížeji než světlé. Druhým pokojem je ložnice, kde byl ponechán jen fragment původních výmaleb, zbytek prostoru uklidňuje krémová výmalba.
Třetím neméně důležitou místností je prostor pro hygienu, který je nejsvětlejším prostorem v domě. Proto zde architekti použili chladné tóny – atmosféra salonu doléhá, atmosféra koupelny nadnáší.
„K interiéru přistupujeme jako ke koláži motivů. Nábytek vkládáme jako samostatné objekty, které si drží odstup. Kuchyně je jako sekretář, který ukrývá vše potřebné. Postel spojená se skříní stojí vprostřed místnosti a natáčí se ke světlu a k původním výmalbám. Spáč je směřován k pozorování detailů povrchu. V posteli se nezbytně nutně pouze nespí, taky se zde čte. A to je možné díky lampičkám přímo pro čtení stvořeným,“ popisují finesy interiéru architekti.
Většina nábytku je vyrobená na míru z temně mořené březové překližky, mosazné nohy zrcadlí okolí, splývají s ním a ještě podporují separaci objektů. Svítidlo nad stolem je vynesené konzolou, aby se nevrtalo do stropu, stůl má integrované mísy a na mosazných poličkách jsou vystaveny knihy…
Více info o domě najdete na masna130.cz.
