Kapslovou věž Nakagin, jednu z architektonických legend Tokia, potkal po letech bojů o záchranu stejný osud jako pražský Transgas – další ikonická budova se tak přidala na seznam nedoceněných staveb moderní architektury se smutným koncem.

Poslední rok života strávil japonský architekt Kišó Kurokawa snahou o zachování svého nejslavnějšího díla – kapslové věže Nakagin dokončené roku 1972. Kurokawa zemřel roku 2007 a letos přišla řada i na pozemský konec věže Nakagin, symbolu avantgardního hnutí metabolismu.

144 prefabrikovaných betonových buněk „zavěšených“ okolo dvou nosných železobetonových struktur poskytovalo obytný prostor o deseti metrech čtverečních. Skromný půdorys obsahoval lůžko, miniaturní koupelnu, kuchyňské vybavení, úložné prostory a bohatý výhled skrz velké kruhové okno.

Zdroj: Wikimedia – Jordy Meow

Cílovou demografickou skupinou projektu byli původně pracující staří mládenci, kteří v moderním přelidněném velkoměstě jen stěží nacházeli vhodné bydlení. Na podobné problémy se tehdy rozhodli svou radikální architektonickou tvorbou reagovat právě tzv. metabolisté, jehož hlavním představitelem byl Kenzó Tange

Struktury budov metabolistů, hledajících inspiraci v přírodě, ale zároveň vyznávajících moderní technologii a masovou produkci, byly často komponovány jako organické buňky, které bylo možno „vložit“ či případně z celku i vyjmout. Podobně mělo být zacházeno i s obytnými buňkami věže Nakagin, jež měly být opraveny nebo zcela vyměněny po 25 letech – k tomu však nikdy nedošlo a neopečovávané kapsule postupně stárly a chátraly. Na zastaralém materiálu se nakonec objevila i problematická přítomnost azbestu.

Ikonickou budovu se pokoušel kromě samotného Kurokawy zachránit i Japonský institut architektů, který podporoval autorův návrh na nahrazení starých kapslí novými. Uvažovalo se i o (neúspěšné) zapsání stavby na seznam světového dědictví UNESCO, o několik z buněk projevilo zájem i několik uměleckých institucí včetně pařížského Centre Pompidou.

Osud stavby, která patří k pouhé hrstce stále existujících metabolistických budov, je však zpečetěn. Tacujuki Maeda, jež se spolu s mnohými pokoušel o uchránění věže Nakagin, se o prohraném boji vyjádřil stanici CNN se slovy: „Je velice nešťastné, že zmizí jeden z nejcharakterističtějších příkladů moderní japonské architektury.“

Roku 2021 bylo obýváno pouze 30 z jednotek, o rok později se rozhodlo o demolici, jež má proběhnout letos v dubnu.

Původní podoba interiéru jedné z buněk věže. | Zdroj: VWArtclub

Sdílejte na
Related posts