Krása starých herbářů a botanických sbírek se v tvorbě polského designéra Marcina Rusaka setkává s materiálovými experimenty současného progresivního designu. Navázal tak na poetiku japonského autora Shira Kuramaty, který svou slavnou židli Miss Blanche z roku 1988 vytvořil pomocí akrylátové pryskyřice, do níž ponořil umělé růže. Jak hmota tvrdla, růže se definitivně staly součástí objektu…
Židle Miss Blanche byla před dvěma lety v aukční síni Sotheby’s vydražena za rekordních 269 000 liber. Její design se stal milníkem moderního užitého umění, ve kterém Kuramata zhmotnil svou postmoderní dobu niterně poetickým způsobem. A Marcin Rusak posunul svými designérsko-botanickými experimenty Kuramatovu práci do nové roviny. V roce 2015 začal pracovat s materiálem, který si pro svou vizi sám vyvinul. Flora Temporaria je unikátním a originálním kompozitem vyrobeným z pryskyřice a reálných květin, které se po zalití do materiálu různých barev stanou jeho nedílnou součástí. K dokonalosti ho vyvíjí už celé tři roky a během té doby se mu podařilo docílit kompaktní hladké hmoty, která ve svém dekorativním působení připomíná mramor nebo žulu. Místo abstraktních mramorových žil a prolínajících se barev ale působí na zrak diváka reálné květiny mnoha druhů, jež jako by se v průhledných pryskyřicích zastavily v čase. Marcin Rusak vlastně jen pokračuje v rodinné tradici. Jeho otec i děda byli totiž pěstitelé květin, a Marcin byl tak přírodou fascinován od svého dětství. První kolekce zahrnovala pouze stolní svítidlo, paraván a malý stůl, objekty, které symbolicky představují jakési dekorativní fosílie uchovávající krásu květin a chránící jejich organický charakter před vzduchem, který by pro ně znamenal jistý konec.
Jako bychom se koukali do obskurních manýristických kabinetů nebo si prohlíželi stránky starých herbářů. Pestrobarevné květiny mizí v tmavé pryskyřici a vytvářejí nečekaný vhled do „zkamenělé“ přírody. Své prostorové obrazy sušených květin pak Rusak zasazuje do mosazných konstrukcí, které dodávají jednotlivým objektům rafinovanou podobu, stejně tak jako zlacené dekorativní rámy vlámských zátiší ze 17. století, k nimž tvůrce také odkazuje. Od menších objektů a svítidel se Rusak dostal v průběhu minulého roku i k monumentálnějším designovým kouskům. Jeho zatím největší stůl Flora je tvořen ocelovým podstavcem, který podpírá oválnou desku o délce 274 cm a šířce 120 cm. Vše mezi tím je jen romantický a zdánlivě nekonečný obraz květin vystupujících z černé pryskyřice. Aktuálně uvažuje o nových experimentech a také by rád přibral další materiál – sklo. V této souvislosti by chtěl využít zručnosti českých sklářů. S tou se mimochodem seznámil už v roce 2016, kdy byl přizván k projektu Breathless českého studia Dechem.
Marcin Rusak (1987)
Narodil se ve Varšavě, vystudoval design na Royal College of Art v Londýně a své studio založil v roce 2015. Od roku 2014 posbíral několik významných mezinárodních ocenění včetně Wallpaper Design Award, ceny Decorex Future Heritage Foundation či Maison & Objet Rising Talent Award. Má na kontě řadu skupinových výstav ve Velké Británii, USA, Švýcarsku nebo Francii. Loni mu newyorská galerie Twenty First Gallery uspořádala první sólovou výstavu v USA. marcinrusakstudio.com
