Vyrůstat ve výtvarně založené rodině muže být celoživotní prokletí nebo výhoda, která zajistí náskok před konkurencí. I když by se potomci vůči rodičům nejraději vymezili, talent si je stejně najde. Nebo ne? Na stránkách tištěné Dolce Vity a nyní také online vám představujeme deset českých uměleckých klanů současnosti.

Zdeněk Lhotský, jeho dcera Eliška Lhotská a její partner Ondrej Vicena

Dceru Elišku a jejího partnera Ondřeje Vicenu učil podnikat zkušený designér, sklář a majitel sklárny Lhotsky Studio v Pelechově Zdeněk Lhotský, když byli ještě na škole. „Táta mi předal důležité know-how, které jsem na univerzitě postrádala,“ říká Eliška, dnes úspěšná designérka šperku.

Ondřeje zase přivedl k bleším trhům a sklu. Zdeňkova rozsáhlá sbírka skleněných kuriozit ho inspirovala hned k několika projektům. V rámci studia Optiqa fluidnost materiálů interpretoval v brýlích pro Saskii Burešovou, jako výtvarný umělec pojednával minulost sklárny Inwald na stejnojmenné výstavě v Galerii Kostka v pražské MeetFactory. Společně zorganizovali na 20 setkání Pecha Kucha v Železném Brodě a v Trutnově si vyzkoušeli i skupinovou výstavu.

A protože „každá blbost má na světě své místo,“ jak s úsměvem poznamenává Zdeněk Lhotský, i vědomý pobyt na hraně kýče by se dal zařadit mezi jejich společné jmenovatele. Na každý pád otec i dcera používají okázalé, lesklé materiály drahých kovu a skla, jejich díla se však propojují i nevědomky. V roce 2017 přišla Eliška s kolekcí Spirit Offline, v níž pojednávala podobné téma šifrování jako její otec 30 let před ní v sérii mís a váz. Každý sice dělá jiné objekty, určitý druh spojitosti mezi těmito třemi tvůrci však visí ve vzduchu.

Výstava Very real Ondřeje Viceny v galerii Futura pracovala se sklem jako symbolickým prostředníkem. | Foto: Tomáš Souček

Brýle pro Saskii Burešovou od značky Optiqa, kterou Ondřej Vicena spoluzaložil před 7 lety. | Foto: Adam Křena

Téma šifrování se objevuje nejen u Zdeňka, ale i v konceptuální kolekci šperků Spirit Offline jeho dcery Elišky Lhotské o deset let později. Autorka v ní zkoumala moc a vlivy virtuální reality a tvary odrážely grafické spojnice písmen na klávesnici. Symboly se staly výtvarným vyjádřením konkrétních slov.

Vázy MS – 2309 a MS – 3209 Zdeňka Lhotského si pohrávají se zašifrovaným poselstvím už od roku 2006.

Další české umělecké klany najdete v prosincovém vydání Dolce Vity, která je právě na stáncích a postupně také online pod štítkem české umělecké klany.

Sdílejte na
Related posts