K tradičnímu rodinnému řemeslu přistoupil neortodoxně. Dnes má za sebou Filip Žilka přes třicet let zkušeností a jeho Žilka Optik Studio je místem, kde se potkává odvážný design s osobitým přístupem a kam si lidé chodí nejen pro nové brýle, ale také identitu.
K řemeslu vás přivedl otec, který v 90. letech zprivatizoval optiku. Zvažoval jste, že se budete živit něčím jiným?
Čím jsem starší, tím více si uvědomuji, kolik profesí by mě bavilo. Po revoluci jsem měl našlápnuto k podnikání v zemědělství, před optikou proběhl pokus o zubního laboranta a před pěti lety se ve mně probudily geny pradědečka, který studoval u Thoneta ve Vídni, a začal jsem s truhlařinou.
Na trhu působíte třicet let. Změnila se za tu dobu vaše vize?
Obrovsky! Po revoluci jsem neměl páru, co je byznys. Na zdejším trhu nic nebylo, cokoliv jsme přivezli, se prodalo. Nebyl to kumšt, měl jsem tátu za zadkem a nemusel jsem s nikým soupeřit. Zároveň jsem se cítil jako napůl vyfouknutá vzducholoď. Dnes sedím za kormidlem, ale už dobře vím, že se bez svých kolegů neobejdu. A taky že bez pečlivých analýz neudržím značku, bez strategie a plánu zmizí smysl a dynamika a bez neustálého vzdělávání ztratím kontakt s oborem.
Co dovedou brýle s lidskou psychikou?
Umění má jasně popsaný vliv na psychiku, ale je to záležitost velmi individuální. Obličej je jeviště a brýle jsou kulisou, která neverbálně komunikuje za nositele. Zákazníkovi se snažíme ukázat, jak jednotlivé modely pracují s atmosférou v obličeji. Někdo prahne po přirozenosti, jiný si hraje s maskou. Je to takové umění konzultace. Ve výsledku chce ale každý vypadat dobře, u nás pak zákazníci poptávají ještě pocit výjimečnosti.
Vstupoval jste do byznysu s úvěrem?
Bez investic bych se nepohnul. První léta jsem byl veden učením, že zdravá firma kontinuálně splácí úvěr, dnes už tomu úplně nevěřím. Udržitelnost se začíná projevovat také v kapitalismu. Za tu nejlepší investici zpětně považuji počáteční nezdar s velkoobchodním prodejem brýlí. Zboží jsem si nakonec musel prodat sám, ale pochopil jsem díky tomu, jak funguje zdejší trh.
Jakou filozofií se při podnikání řídíte?
Mám dvě. Rozhodnutí, že nebudu vekslák, což znamená, že nikdy nebudu nakupovat levně a prodávat draze. A uvědomění, že hodnoty, které podnikání přináší, nejsou výhradně měřitelné penězi. Dělají je vztahy s dodavateli, zákazníky, jméno, atmosféra na pracovišti i kvalita soukromého života. Neustálé hledání harmonie v jakémkoli našem počínání vede k pocitu spokojenosti a štěstí.
Jak se vám povedlo přesvědčit světové špičky, že jejich design v Praze prodáte?
Asi jsem sympaťák. Trochu umím anglicky a nějakou odbornost taky dokážu zahrát. Teď vážně, myslím, že jsem nadaný vyjednavač a rozený byznysmen. K tomu pak samozřejmě potřebujete ještě kapitál a koncept. Dobrým značkám nejde o krátkodobý obchod, hledají dlouhé a kvalitní vztahy.
Podle čeho značky do portfolia vybíráte?
Kolekce třídím dle vlastního Desatera tváří osobnosti, v rámci kterého propojujeme charakter člověka s designem brýlí. Introvert nebude nosit steampunk.
Na jakého výrobce jste obzvlášť pyšný?
Radost mi dělá značka Jacques Marie Mage. Pěstují si vlastní bavlnu, zachraňují divoká zvířata a podporují brýlaře, kteří vyrábějí i dnes obruby výhradně ručně. K části jejich kolekcí se dostane jen padesát optik na světě a já jsem poctěn, že moje studio mezi ně patří.
Jak velký je váš tým a roční obrat?
Ve studiu jsme tři plus spousta externích součinitelů. Obratově se nacházíme v jednotkách milionů. Odkud rekrutujete nové klienty? „Word of mouth“ – jednoznačně na doporučení. Potenciál turismu mě nezajímá, budujeme vztahy, které trvají. Co se týče cílové skupiny, v posledních letech se nám srovnal poměr klientek a klientů a samozřejmě se orientujeme na vyšší příjmovou skupinu, při obrubách od 14 tisíc korun to ani nemůže být jinak.
Vystačíte si stále s jedinou prodejnou na Vinohradech?
To bylo jedno z našich zásadních historických rozhodnutí. Nabídek a nápadů bylo hodně, i ze zahraničí. My jsme se však rozhodli zůstat skromní a nebažit po finančních cílech. Orientujeme se na rovnováhu a osobní přístup. Nechci štěpit chemii, která mezi mnou a kolegy probíhá. Kdybych si pořídil ještě jeden obchod, například v Dejvicích, vše bych zabil. Žilka bude vždycky jen jeden!
Jak důležité jsou v oboru on-line kanály?
On-line prodej je globální hrozba všech drobných řemeslných výrobků i můj největší konkurent. Na internet se sice dostane vše, ale z mého úhlu pohledu je v našem oboru fyzický kontakt nenahraditelný.
Co vás odlišuje od konvenčních optik?
To je otázka na ego. Řekl bych vášeň, touha po umění a schopnost neustrnout. Kolega Martin říká, že u nás získáte něco, co se penězi nedá koupit.
Na čem aktuálně pracujete?
Finišujeme návrh na rekonstrukci studia, která proběhne příští rok. Také procvičuji prsty v dílně při práci se dřevem. Navrhuji a vyrábím jídelní stůl, rozpracoval jsem první kabinet určený výhradně pro brýle.
Jak by mělo vypadat Žilka Optik Studio v roce 2051?
Stejně jako dnes, nic bych neměnil. Snad jen otevírací dobu – pouze po domluvě.
Filip Žilka
Narodil se v Hlinsku, vyrůstal ve vesnici Račice. Po studiu na České zemědělské univerzitě začal pracovat v rodinné optice. Dostudoval obor oční technik na zdravotní škole v Brně a s čerstvým diplomem vyrazil na mezinárodní veletrhy, odkud dovážel výstřední luxusní brýle. V roce 2004 založil vlastní studio na Vinohradech, kde aplikuje jedinečný přístup k prodeji obrub. Koncept tzv. Desatera tváří osobnosti a brýle od Žilky se rychle staly fenoménem.
Rozhovor vyšel v tištěném vydání Dolce Vity 12/2021. V rubrice Design Business vám představujeme firmy a projekty, za jejichž úspěchem stojí kvalitní design i silný podnikatelský duch. Další rozhovory najdete zde.
