Jen tři firmy na celém světě vyrábějí špičková designová zavazadla z lehkého a přitom velmi odolného karbonu a jedna z nich sídlí v jednom z bývalých vojenských baráků v areálu VUT v Brně na Kraví hoře, v tzv. Barracku 24. Vladimír Procházka / Carbon Luggage, kufry, které si nechávají na míru šít šejkové z Dubaje nebo obchodníci z Londýna, se vyrábějí téměř celé přímo tady, ve dvou malých dílnách, a to „na kolenou“ zakladatele značky Šimona Knotka, jeho manželky, umělkyně Natálie Perkof a jejich nepostradatelné kolegyně, sochařky Hany Svobodové.
Příběh značky se začal nenápadně odvíjet zhruba před šesti lety. Šimon Knotek tenkrát pomáhal své ženě Natálce vytvářet objekty z karbonové tkaniny pro sérii jejích uměleckých děl a práce s tímto moderním materiálem ho doslova nadchla. Nakoupil technologii pro jeho zpracování a začal hledat cestu k produktu, který by mohl vyrábět. „Viděl jsem příležitost k jeho využití. Chtěl jsem z něj udělat něco víc než jen ‚umění‘,“ směje se Šimon a pokračuje: „Karbon je moderní průmyslový materiál, je lehký a odolný, proto se používá v letectví nebo automobilovém průmyslu. A tento myšlenkový pochod mě přivedl ke kufrům. Jaký musí být dobrý kufr? Pevný, lehký a designový.“ V té době se z karbonu nikde na světě nevyráběl žádný běžně užívaný produkt a i dnes je značka Vladimír Procházka jedním z pouhých tří výrobců karbonových kufrů, když nepočítáme ty, které jsou v podstatě plastové a karbon je u nich použit jen pro okrasu.
Tři roky trvalo Šimonovi a Natálce, než si velmi náročnou technologii zpracování karbonové tkaniny do detailů osvojili a než vyrobili první prototyp dnes již ikonického modelu Dorcadion. „Zpracování materiálu do výsledného tvaru je tak náročné na ruční práci, že to lze vyrobit i v podmínkách ne úplně průmyslových strojů. V automobilovém průmyslu se už i tato práce začíná robotizovat, ale to jsou všechno jednoduché, oblé díly. Naše kufry tímto způsobem vyrábět nelze. Je potřeba zručný řemeslník, proto jsme do našeho mini týmu přibrali sochařku Hanku Svobodovou, která umí vlákna položit do formy (nesmí tam být bublinky, protože pak materiál praská),“ vysvětlují Šimon s Natálkou úskalí své práce.
První model, Dorcadion, vychází ze série Natálčiných geometrických objektů. Jeho originální kubistický tvar je dobře zapamatovatelný, takže sám o sobě skvěle zafungoval jako reklama pro první produkt nové značky. Zároveň šli autoři s tímto tvarem až na hranici toho, co se dá s materiálem zvládnout – tedy položit karbonovou tkaninu do epoxidové formy v jednom tahu bez rozstříhání. Natálka přiznává, že výrazný design je trochu na úkor objemu, na druhou stranu se ale oproti běžnějšímu oválnému typu (na něm už se mimochodem také pracuje) lépe nese v ruce, protože středové prolomení vytváří přirozené místo pro nohu.
„V premiéře jsme své kufry představili na výstavě v galerii Kvalitář, a to ve společnosti nábytku z ohýbaných a svařovaných trubek Petra Demka. V kontrastu proti sobě stály ‚extra heavy a ultra light‘ objekty a naše kufry se dostaly do povědomí. Kamenný obchod nemáme a zatím to ani nemáme v plánu. Když už bychom nějaký otevírali, tak v zahraničí. Zatím se účastníme různých designových pop-upů a máme obchodníka, který vytváří ‚příležitosti‘. My si pak zákazníka převezmeme do ‚domácí péče‘ a vytvoříme mu kufry přímo na míru,“ popisuje Šimon obchodní strategii značky Vladimír Procházka. Odkud se vlastně vzal její název? Šimonův pradědeček Vladimír Procházka založil v roce 1930 malo a velkoobchod s papírenským zbožím, ve stejném roce si také zaregistroval logo s iniciálami v kroužku. Dovážel pera Parker, kupoval polotovary fotoalb a sám je adjustoval a dodělával. Tady můžeme vidět jakousi paralelu s kufry, jde ale spíš obecně o pokračování v tradici, navázání na rodinný odkaz. „Zdědil jsem po pradědovi sadu černých kufrů olemovaných hnědou kůží, jsou poctivé a líbilo se mi jejich zpracování, trvanlivost, věčnost, to, že vypadají pořád stylově. Na našich kufrech se snažíme trvanlivost podporovat – proto se například vyhýbáme poruchovým zipům a používáme kožené přezky, karabiny, které jsou jednodušší, ale jistější,“ říká Šimon Knotek a upozorňuje, že všechny komponenty, z nichž se jejich kufry skládají, tedy kolečka, zámky, madla, jsou jejich patenty, které si nechávají vyrábět. Kupují pouze šroubky a i ty leckdy upravují…vladimirprochazka.com