Vychází prosincová Dolce Vita s hostujícím šéfredaktorem – této role se zhostil známý český raper, hudebník, výtvarník, vydavatel a znalec architektury Vladimir 518. Rozhodli jsme se prozkoumat jeho rozmanitou kolekci výtvarného umění od přátel a tvůrců, které obdivuje, a zároveň ho oslovit, aby se s námi podělil o některé ze svých příběhů a fascinací z oblasti umění a architektury. A také o svůj boombox.
V 60. letech tady bylo obrovský nadšení z toho, že se tu něco hejbe a mění. Dávalo se do těch projektů hodně energie, měli jsme velký požadavky hlavně sami na sebe. Mám dojem, že to nebyla náhoda. To nadšení bylo ve všem — ve filmu, divadle, výtvarném umění. Na každém kroku.
„Věty výše mi namluvila architektka Věra Machoninová na můj kazetový diktafon bezmála před dvaceti lety. A ano, také mám pocit, že to nebyla náhoda. Přes propast několika desetiletí ke mně už tehdy československá poválečná architektura promlouvala svým specifickým a zvláštně aktuálním jazykem. Po dvou dekádách se společenské vnímání stavební kultury z období někde mezi EXPO 1958 a sametovou revolucí pomalu otáčí z černobílého odsuzování k opatrnému přijetí.
Před pár týdny mě Adam Štěch a redakce dolCevity vyzvali k dialogu nad prosincovým vydáním časopisu. Považuji to za velkou čest a velmi za tu příležitost děkuji. Ona totiž podobná práce třídí myšlenky a nutí člověka ke konkretizaci vlastních preferencí.
Vedle jiného jsme začali okruhem mých dlouhodobých kulturních fascinací, mezi které jsem zařadil například německé Kraftwerk či japonského audiovizuálního radikála Ryoji Ikedu. Řeckého skladatele Iannise Xenakise, který ve společnosti Le Corbusiera zkoumal už v 50. letech minulého století vztah hudby a architektury. Režiséra Stanleyho Kubricka a jeho konceptuálního designéra Roberta McCalla, japonské legendy animovaného filmu Hayao Miyazakiho a Katsuhira Otoma, amerického transportního designéra Syda Meada, který pracoval na filmech jako Tron, Blade Runner nebo Vetřelec. Slovenského architekta Vladimíra Dedečka i experimentální (až utopistickou) skupinu VAL.
Nakonec se z toho všeho do magazínu protlačil pouze profil zasněného technologického postmodernisty Shina Takamatsu. Ovšem na vyzvání redakce jsem prohrabal archiv a dodal ukázky z komiksů, které jsem v roce 2005 realizoval pro brněnský architektonický časopis ERA 21. Nafotili jsme můj boombox stejně jako celou výstavu umělecké sbírky v galerii Prostora. Dodal jsem zprávu o výstavě Socmodernism v Krakově, ale i o pár dalších místech na půdorysu tohoto zajímavého polského města. A to vše někde mezi vzpomínkou na výjimečného tvůrce Johnyho Eislera, zmiňovaným Shinem Takamatsu a retro ikonou BMW 840Ci. Slovy Věry Machoninové, mám dojem, že to není náhoda.”
– hostující šéfredaktor Vladimir 518
Nadto vám na více než 200 stranách nového vydání představíme nejlepší svítidla tohoto roku, výše zmiňovanou devadesátkovou ikonu BMW 840Ci, erotickou keramiku Zuzany Svatik a experimentální dům v poušti. Odkryjeme proces vzniku nového českého parfému a pohovoříme o roli designu a architektury s Deyanem Sudjicem. A na konci vás čeká dvacet stran našeho vánočního wishlistu!
Listujte, dívejte se, čtěte a staňte se součástí této dokonalé společnosti. Na stáncích od 9. 12. 2024.
