Revitalizaci skvostné funkcionalistické vily v dejvické osadě Baba, kterou pro historika Julia Glücklicha v roce 1934 navrhl Josef Gočár, svěřil současný majitel do rukou architektů z ateliéru 4DS.
Dům pro profesora brněnské Masarykovy univerzity, který se rozhodl přestěhovat do Prahy, byl podle Gočárova návrhu realizován v roce 1934 a jeho stavba byla rychlá, trvala necelý rok. Během ní architekt projekt ještě upravoval – přidával vnější schodiště na střešní terasu, rozšiřoval také pergolu u hlavního vstupu, aby byl dostatečně honosný. Současný majitel dům koupil přímo od rodiny Glücklichů, a to ve stavu zakonzervovaném, ovšem velice zanedbaném. „Cítil jsem se jako tajný agent. Má za úkol infiltrovat se do cizího prostředí, dokonale ho rozklíčovat, poznat jeho silné stránky i slabiny. Podobně jsem nasával atmosféru, hledal linii hlavních i vedlejších nápadů architekta i vklad stavitele. Ale jste agent a přijde moment, kdy dojde na vaši akci. Je zapotřebí do toho ‚říznout‘, něco ubrat, přidat, a to soudobými prostředky, ale pořád s respektem,“ hodnotí podstatu rekonstrukce architekt Milan Hakl, který v domě změnil několik dispozic, přičemž nejrazantnějším zásahem bylo vytvoření nového okenního otvoru v kuchyni, jímž se teď dá vstoupit přes kovovou plošinu přímo na zahradu. Chodilo se na ni dost neprakticky přes boční nebo hlavní vchod na opačném konci stavby, ale jelikož diktát doby velel využívat víc módní střešní terasu, na trávě se asi moc nepobývalo. Kuchyň také nebyla tak velká a otevřená jako dnes, protože v ní bylo zázemí pro služebnou. V patře architekti dále otevřeli střední osu chodby, jež byla původně poloviční a nevedla až k proskleným dveřím na vnější schodiště, místo hostovského pokoje tu pak vytvořili druhou koupelnu, zrušili také velkou šatnu, čímž zbylo místo pro další ložnici. „Dnes panuje představa, že se ve 30. letech stavělo kvalitně, často tomu tak ale nebylo, většina vil totiž vznikala jako experiment, jenž svými idejemi předběhl možnosti tehdejšího řemesla, například ploché střechy byly izolované vrstvami lepenky a litým asfaltem. To bylo místo, kde jsme použili nové technologie, jinak jsme se při rekonstrukci
drželi originálu. Kvůli pietě jsme dům mj. nezateplovali a při repasování oken volili kvůli udržení subtilního vzhledu skla dvojitá. Klient je naštěstí skutečný milovník funkcionalismu, připravený platit z této lásky daň, třeba vyššími náklady na provoz. A takových bývá jako šafránu,“ doplňuje spoluautor, architekt Rostislav Žďánský. 4ds.cz
