Žlutomodrou vlnu aukční solidarity střídá jedno protestní gesto za druhým.
Domácí i světoví architekti vyjadřují nesouhlas s ruskou invazí
Ruský architektonický magazín Project Russia zveřejnil před několika dny otevřený dopis, v němž přes 6 500 signatářů z celého Ruska odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a požaduje její okamžité ukončení. „My, architekti a urbanisté Ruska, považujeme ofenzivu ruských vojsk na území Ukrajiny za nepřijatelnou. Zahraniční a politické otázky musí být řešeny výhradně mírovými prostředky! Válka nemůže být nástrojem politiky 21. století,“ píší.
Ničení měst v takovém měřítku je však nepřijatelné také optikou environmentální problematiky. Představuje zbytečnou ztrátu času a zdrojů, kterou si svět nemůže dovolit. Hojení poválečných ran totiž znamená pro jakoukoli zemi jistý krok zpět. Dopis podotýká, že „válka znehodnocuje samotnou podstatu činnosti architekta a urbanisty, bez ohledu na to, v jaké zemi se nechází. Porušuje právo lidí na život, pocit naplnění a bezpečí i zdravé prostředí – všechny hodnoty, které jsou jádrem naší profese.“ Mnozí architekti, kteří listinu podepsali, nyní čelí ztrátě zaměstnání. 4. března byl navíc vyhlášen zákon, který umožňuje negativní postavení vůči zvláštní vojenské operaci trestat pokutou nebo dokonce odnětím svobody.
Více o tomto tématu informuje server Dezeen.
Zatímco na Ukrajině se stanice metra staly úkrytem před ruskými střelami, architektonická kancelář Zahy Hadid pozastavila práci na projektu futuristicky vyhlížející stanice v Moskvě s názvem Klenoviy Boulevard. Na projektech v Rusku pracovalo studio slavné architektky přes čtyři dekády. „Jsme hluboce šokováni a zarmouceni konfliktem na Ukrajině, a proto jsme pozastavili naše dva probíhající projekty v Rusku,“ uvádí ve svém prohlášení a dodává, že sama Hadid se původně inspirovala díly ruské avantgardy.
Podobně se zachovalo také studio MVRDV, jež v duchu solidarity s Ukrajinou odstoupilo od pěti rozpracovaných projektů v Rusku. „Jako architekti a urbanisté usilujeme v mnoha zemích o změnu k lepšímu. Z celého srdce věříme v mezinárodní dialog a mír,“ dodávají nizozemští architekti, kteří v důsledku invaze přišli rovněž o dva projekty na Ukrajině.
Další významná studia následují. Od ruských projektů dala ruce pryč také britská architektonická kancelář David Chipperfield Architects. „Věříme v dialog, otevřenost a angažovanost – hodnoty, které jsou v přímém rozporu s pokračující válkou. Vyzýváme k okamžitému ukončení této tragédie a naše myšlenky se upírají na nevinné oběti této neoprávněné akce.“
Náklonnost Ukrajině vyjádřila také Mezinárodní unie architektů. Národní svaz architektů Ukrajiny ji ale vyzval, aby přitvrdila a požádala o zrušení členství Ruska a Běloruska v globální instituci. „Ti, kteří neodsuzují činy Ruska, je de facto podporují a s nimi i zločiny proti lidskosti, neslučitelné s humanitárními cíli UIA,“ napsal Oleksandr Chyzhevsky, ředitel Národního svazu architektů Ukrajiny. Na sociálních sítích Ruského svazu architektů, se mezitím objevilo video, kde jeho ředitel Nikolaj Shumakov vybízí „civilizovaný svět“, aby se neobracel zády k Rusku jako celku a raději se modlil za Ukrajinu.
Umění odstoupit
Benátské bienále se blíží, letos proběhne od 23. dubna do 27. listopadu. Zatímco odstoupení umělců a kurátorů Ruského pavilonu bylo všeobecně vítáno, o ukrajinskou účast se stále bojuje. Pořadatelé bienále podnikají dle vlastních slov doposud nezveřejněné kroky k tomu, aby zaručili letošní přítomnost ukrajinského malíře Pavla Makova a týmu kurátorů v čele s Lizavetou German, Marií Lanko a Borysem Filonenkem. Skupině se vzhledem k narušené letecké dopravě na Ukrajině nedpodařilo dopravit do Itálie části nezbytné pro inscenaci Makova nástěnného díla z roku 1995. „Pokud se situace změní a bude bezpečné pokračovat v naší práci, budeme v Benátkách,” uvedli. „Zatím však nemůžeme potvrdit, že náš projekt bude dokončen, ale můžeme slíbit, že uděláme vše pro to, abychom zachránili unikátní umělecká díla vytvořená Pavlem Makovem.”
Také ruská umělecká scéna zveřejnila svůj otevřený dopis, pod který se podepsalo 18 tisíc tvůrců. Vzhledem k novému zákonu, který umožňuje trestní stíhání, byl však stejně jako jemu podobné skryt a sběr podpisů pozastaven. Objevují se však také alternativní reakce od uměleckých institucí. Jedna z nejvýznamnějších, moskevské Muzeum současného umění, na protest proti okupaci Ukrajiny zastavila přípravy výstavy věnované Anne Imhof, Helen Marten a dalším mezinárodním umělcům. Islandský umělec Ragnar Kjartansson mezitím předčasně uzavřel výstavu v Domě kultury GES-2.
