Do Českých Budějovic jsme s Dolce Vitou vyrazili poprvé a vůbec nevíme, proč jsme toto půvabné město na jihu Čech v prvním kole našeho seriálu opomenuli. „Budějice“ jsou jiné. Klidné a vstřícné jako nedaleká rakouská města. Historické jádro města s centrálním náměstím Přemysla Otakara II. a množstvím navazujících uliček je sevřené řekou Malší, jejím slepým ramenem a Mlýnskou stokou. A jako by se přes ty vody nikomu moc nechtělo. Téměř vše jsme totiž našli tady. Ze všech stran jsme slyšeli, že tu chybí turisté (cizince převážně z Asie, kteří berou Budějovice jako nutnou zastávku na cestě do Krumlova, nikdo nepočítá). My tedy k revitalizaci místního cestovního ruchu přispíváme tímto průvodcem.
1. DŮM UMĚNÍ – Galerie současného umění a architektury → Náměstí Přemysla Otakara II. 38, dumumenicb.cz
…patří do absolutní špičky galerií u nás, mnohými je považována za vůbec nejlepší – a je fakt, že jsme instituce, která představuje každoročně nejvíce zahraničních výstav umění i architektury. Díky tomu, kdo všechno tady vystavoval, máme slušné renomé i v zahraničí,“ říká kurátor Michal Škoda, o kterém se více dozvíte na následující straně našeho průvodce. Dům umění najdete v patře domu na náměstí Přemysla Otakara II. č. 38 – tam, kde je v přízemí výborný antikvariát. Známé jsou i zásahy do samotného náměstí, např. počin ateliéru Jan Šépka Architects, kdy vedl koridor z okna galerie až k zakryté kašně v jeho středu. Až do 19. 8. můžete navštívit výstavu berlínské umělkyně Pii Linz – Locations / Místa, která zde uvádí kresby architektury a veřejného prostoru.
2. BISTRO COBLIHA → Panská 2, cobliha.cz
Jeden z nejlepších gastro pointů ve městě vybudovali před třemi lety manželé Třeštíkovi se švagrem panem Machů a sami se také o vše starají (oba pánové vládnou kuchyni). Pro svůj rodinný podnik s velmi vstřícným a osobním přístupem k hostům se inspirovali v Rakousku, Itálii, ale také v Brně, kde se jim líbil koncept bistra – o co užší je nabídka (tři jídla a polévka k obědu, večer steaky), o to větší péče je věnována kvalitě surovin (stařené hovězí z USA, vepřové z rakouské farmy Hollabrund). My jsme ochutnali kroupový salát se škvarkami a majoránkou a krkovičku v marinádě z hrubozrnné hořčice s redukovanou šťávou z česneku a cibule. Byli jsme nadmíru spokojeni – obzvláště pak i proto, že jsme přišli po vyprodání všech obědů, ale pro pana Třeštíka a jeho chytře zásobenou kuchyni nebyl problém během deseti minut připravit další jídlo navíc. V létě o víkendech vytahují na ulici gril a od hotdogů k snídani kontinuálně přecházejí k obědům.
3. STUDIO 21 → Hradební 22, studio21cb.cz
Pokud váš výlet do Budějic zahrnuje i večerní program, zabookujte si předem návštěvu tohoto úžasného kadeřnického salonu na okraji starého města. Vlasový mág a stylista Milan Kotlár, který nejenže se stará o vlasy místních žen, ale pravidelně také „češe“ módní přehlídky na pražském fashion weeku, vám dá tu nejlepší péči. Přízemí historického domu – světlý prostor
s klenutými stropy je rozdělen na dvě části. V té vstupní je šest kadeřnických „stání“, v zadní (na obr.) kromě umyvadel a baru také improvizovaný showroom s českou autorskou módou, doplňky a šperky (Odivi, Střihová spolupráce, Remon, Ová aj.). Pod Milanovu gesci spadají také dvě nedaleké pobočky barbershopu Wous (wous.cz).
4. MOJE LAMPA → Panská 12, mojelampa.cz
V nejstarší uličce v Budějovicích, v Panské, jsme navštívili dvě místa, ale určitě vám doporučujeme si ji celou důkladně projít a nakouknout do všech krámků. Nás zaujal ateliér a showroom zároveň Moje lampa, v němž Vladimír Schödelbauer s kolegou výtvarníkem Igorem Holasem navrhují a vyrábějí závěsná svítidla. „Základem našich lamp jsou keramická stínidla, objímky a baldachýny, které vyrábíme z kameniny buď točením na kruhu, nebo litím do forem. Ty dále individualizujeme ručním glazováním, malbou, patinováním nebo je necháváme surové. Vše nakonec vypalujeme v keramické peci. V kombinaci s českým ručně foukaným sklem (spolupracujeme např. se sklárnou v Janštejně) pak vzniká osobitý umělecký originál,“ vysvětlují. Většina součástí lamp je zaměnitelná, takže si je zákazník může upravovat a sestavovat na míru svému interiéru. Navíc až na některé elektrosoučástky jsou všechny komponenty české.
5. STUDENTSKÝ KOSTEL SVATÉ RODINY → ul. Karla IV. 22 na Senovážném náměstí, studentskykostel.com, apatelier.cz
Novogotický kostel vybudovali na konci 19. století sestry boromejky a byl součástí komplexu kláštera, sirotčince a nalezince. Za komunistů byl zcela zdevastován a sloužil jako archiv. Díky iniciativnímu přístupu spirituála Biskupského gymnázia Josefa Prokeše a studentů, kterým se podařilo vybrat 4 miliony korun na rekonstrukci, mohl být jeho interiér restaurován podle projektu architekta Josefa Pleskota. Díky němu zdobí stěny kromě maleb pravidelný rastr zlatých destiček. Celému prostoru daly jakýsi řád, rytmus a za světla svíček je zde dokonalá spirituální atmosféra.