Jeden týden uprostřed léta jsme strávili v betonových útrobách české ambasády v Káhiře. Ačkoli venkovní teploty šplhaly přes 40 stupňů, tento pozdní monument československého brutalismu od architetka Karla Filsaka nás udržel v příjemném chladu.
Ambasádu v Káhiře dokončil Karel Filsak ve spolupráci s Vladimírem Tomsem na začátku osmdesátých let. Rozlehlý komplex ambasády sestává z vertikální rezidenční části a horizontálních reprezentativních a úředních prostor. Třináctipodlažní obytná věž je tvořena masivním betonovým zdivem rytmizovaným horizontálními pásy zapuštěných teras, které chrání interiéry před ostrým egyptským sluncem. „Vztahy k prostorovým podmín- kám a místu by se měly odrážet v projektantově myšlení ještě před zadáním úkolu a prvními studiemi, aby bylo dosaženo správné organizace hmot, a z nich vyvozeny detaily výrazu. Domnívám se, že se nám tyto zásady podařilo nejdůsledněji uplatnit v projektu československých velvyslanectví v Novém Dillí, jejichž realizace pro svou další tvorbu pokládáme za závazné,“ popisoval Karel Filsak svou vizi ambasády, kterou podobně uplatnil také v Káhiře.
Na interiérech ambasády se podíleli architekti Vladimír Štulc a Jan Vrana, kteří navrhli jedinečný soubor vestavěného i volně stojícího nábytku. Židle a křesla mohutných forem jsou vyrobeny z ohýbaných laminátových svazků. Především nízká křesla představují originální designérské pojetí plastického objektu. Součástí interiérů je dodnes zachovaná umělecká výzdoba. Na stěnách reprezentativní části se nachází škrábané reliéfy od Ladislava Čepeláka. Malíř Karel Souček je autorem nástěnných panó. Na stěnách také roze hrává prostor reliéf řezaný z ušlechtilého dřeva Josefa Klimeše. Svítidla v recepčním sále jsou dílem Mariana Karla a Karla Vaňury. Navigační systém pochází z dílny renomovaného grafického designéra Jiřího Rathouského.
