„Nevidím takový rozdíl mezi architekturou a módou,“ tvrdí holandská módní inovátorka a návrhářka Iris van Herpen. Samozřejmě jsou podle ní mezi těmito obory podstatné rozdíly, oba však zkoumají materiály, technologie i pojetí krásy, oba mohou poskytnout nový prostor, který obohacuje naše myšlenky a představivost.
Ačkoliv Iris van Herpen již dříve částečně pracovala i s architekturou, nyní do ní poprvé expandovala napřímo, když se s rotterdamským studiem Neutelings Riedijk Architects podílela na návrhu nové budovy pro centrum biodiverzity Naturalis v Leidenu na jihu Holandska.
Když rotterdamští Neutelings Riedijk Architects v roce 2013 vyhráli soutěž na renovaci a rozšíření centra Naturalis v Leidenu, chtěli, aby výzkumný institut biodiverzity, který prezentuje okolo 42 tisíc exponátů, evokoval přírodu ve všech jejích podobách, a právě proto jim tato pětatřicetiletá návrhářka přišla na mysl. „Kromě toho, že se proslavila využíváním moderních technologií, jejím poznávacím znakem je reinterpretace tvarů, jež najdete v přírodě,“ uvedl jeden ze zakladatelů studia, Michiel Riedijk.
Architektonické studio již předtím rozhodlo, že nová pětipodlažní budova o rozloze 20 000 metrů čtverečních (nyní má celkem 38 000 m2) bude zevnitř i zvenku obložena rudočerveným travertinem z Íránu, stejně jako měli vymyšlenou prosklenou fasádu. Iris van Herpen pak navrhla vlysy z betonu a bílého mramorového prachu, které jako stuha obepínají celou stavbu zevnitř i zvenčí. Najemno drcený mramor svou křehkostí napomáhá vytvářet dojem draperie, byť inspirací byly především kamenité útvary a zkameněliny, a to jak ze sbírek muzea, tak z míst, která kvůli tomu designérka navštívila. Motivy pro 263 panelů nakreslila v ruce a posléze upravila v počítači.
Střídání travertinu a bílých vlysů tak připomíná prolínání geologických vrstev, což si uvědomíte především tehdy, pokud stojíte uvnitř rozlehlého, šestatřicet metrů vysokého atria. Zatímco zvenčí je dominantou devět obdélníkových bloků vyskládaných na sebe, v interiéru to je právě atrium, které propojuje původní budovu s nově přistavěnými bloky a umožňuje vstup do stávajících depozitářů a kanceláří, stejně jako do nových galerií a laboratoří. Uvnitř atria oceníte i další prvek – strukturu z prefabrikovaných betonových bloků, které odkazují na vzájemně propojené molekuly. Zlaté kruhy na stropě pak společně se světlem procházejícím „molekulami“ posilují monumentalitu prostoru, který tak působí jako skutečný chrám přírodních věd.
