Nosným tématem tvorby mexického architekta Tallera Hectora Barrosa je barva. Když si prohlížíte jeho projekty z poslední doby, najdete mezi nimi karamelově zbarvený bytový komplex i čistě bílý betonový dům v Mexico City nebo nedávno oceněnou pětici víkendových domů Entre Pinos, kterou omítl do odstínu země, z níž vyrostly. Výběr barvy ale architekt podřizuje jinému, vyššímu principu – jeho stavby by měly nenápadně splynout s okolním prostředím a vzít si pro sebe to nejlepší z přírody, jež je bezprostředně obklopuje.
Nedozírný les plný ztepilých borovic, mírně svažitý terén a země vysušená mexickým sluncem. Tři elementy, které utvářely podobu malého komplexu víkendových domů Entre Pinos nedaleko města Valle de Bravo. Plus samozřejmě originální autorský přístup mexického architekta Tallera Hectora Barrosa, jehož projekty pravidelně vzbuzují na mezinárodní architektonické scéně náležitou pozornost – za Entre Pinos získal letos prestižní AZ Award v kategorii Interiér rodinného domu. Nejen porotu soutěže zaujal projekt svým výrazným monolitickým vzezřením. Toho Barroso dosáhl omítnutím vnitřních i venkovních stěn terakotovou barvou a tím, že jednotlivé domy, které jsou ve své typologii identické, poskládal z šesti geometrických objemů a na jejich stavbu použil lokální materiály: dřevo, cihly a přírodní kámen.
Bloky různých výšek jsou seskupeny kolem otevřeného patia, které podle architekta garantuje soukromí pro obyvatele domů, výhledy do klidné přírody a také její přirozené „prodloužení“ až k zápraží. Jednotlivé objemy jsou na severní straně uzavřené a otevírají se směrem k jihu. Okna přes celou výšku a prosklené dveře zajišťují dostatek přirozeného světla v jižně orientovaných místnostech, jako je obytný prostor, jídelna a ložnice. Oproti tomu severní konec domu má pár menších otvorů vedoucích do soukromých prostor uvnitř. Východní a západní část spojuje zastřešený dřevěný chodníček, končící u malého venkovního bazénku. Velice zajímavě si Barroso pohrál s členěním schodiště. Místo vnitřního schodiště zvolil venkovní alternativu – minimalistické kamenné schody šplhají vzhůru podél vnějších stěn kostek, rozbíjejí jejich jednoduchou geometrii a jsou ukotvené zespoda vystupujícího rizalitu tak, že vypadají, jako by se mírně vznášely nad zemí. Obyvatelé pak mohou vejít do svých ložnic, které jsou jedna na druhé nezávislé, aniž by vstupovali dovnitř domu.
Zemité oranžové tóny omítnutých cihel přecházejí z exteriéru do interiéru, a i přesto, že barva zůstává jednolitá, atmosféra uvnitř domků rozhodně není monotónní. Prostory jsou plné textur, světla a tepla. Minimalistickému pojetí neodporuje ani výrazné využití dřeva – odhalené trámy, jemné truhlářské finesy, na míru navržený nábytek, kterému sekunduje kamenná podlaha. Entre Pinos není jen „produktem“ země a hlíny, v domech je vygradován okolní kontext na maximum – bloky se vyhýbají borovicím a velká okna rámují výhledy na vzdálené hory. tallerhectorbarroso.com