Nadace Prada, která disponuje úctyhodnou sbírkou současného umění, má konečně takový domov, jaký si zaslouží. Sídlí v milánské industriální čtvrti v bývalé palírně, jež se proměnila pod rukama architektů z kanceláře OMA.
Prostory navržené nizozemským studiem OMA pod vedením Rema Koolhaase rozšiřují repertoár architektonických typologií, v nichž lze vystavovat umění. Nově vzniklá „aglomerace“ spojuje sedm zrekonstruovaných stávajících budov se třemi novými stavbami (Podium, Cinema a Torre) a je výsledkem přestavby bývalé destilerie z roku 1910 v Largo Isarco na jihu Milána.
Původní architektura (skladiště, laboratoře a stáčírny) je od té nové sice oddělená, ale obě dvě části spolu dobře komunikují. Ve struktuře z betonu, skla a hliníku je umístěno muzeum pro dočasné výstavy, kinosál pro promítání filmů a přednášky a desetipodlažní galerijní věž. Některé staré prostory ponechali architekti tak, jak vypadaly, když sem přišli, jiné zase upravili tak, aby lépe sloužily svému novému účelu, zvenku však zůstaly staré budovy téměř beze změny. Jedním z nejnápadnějších prvků komplexu je pak původně trochu strašidelně vyhlížející nadstavba převyšující ostatní budovy, která dostala luxusní zlatý plášť. Ten v okolní šedé zástavbě září jako maják. Ani zde, stejně jako v žádném světovém muzeu, nechybí kavárna a bar, který by obstál sám o sobě. Místní Bar Luce je výjimečný tím, že jej navrhl filmový režisér Wes Anderson.
Kromě svého nového milánského sídla provozuje Fondazione Prada výstavní prostory v Benátkách v palazzu z 18. století Ca’ Corner della Regina. Na obou místech byly ve stejný den zahájeny výstavy – Serial Classic (Milán, do 24. 8.) a Portable Classic (Benátky, do 13. 9.), které koncipoval Salvatore Settis a jež budou během léta ideálním propojením dvou působišť nadace. Oba projekty, jejichž výstavní design realizovalo studio OMA, analyzují téma sériovosti a kopírování klasických uměleckých děl a také reprodukce menších řeckých a římských soch od renesance až po neoklasicismus. fondazioneprada.org
