V poslední době bylo o vile bratří Čapků v Praze Vršovicích hodně slyšet. Tu půlku domu, kterou se svým otcem, ženou Olgou a psem Dášeňkou obýval spisovatel Karel Čapek, prodal její poslední majitel Praze 10. Hodnota jedné poloviny dvojdomu od architekta Ladislava Machoně byla vyčíslena na necelých 44 milionů korun. Ovšem její skutečná kulturní hodnota pro český národ se číslem vyjádřit nedá. To nám došlo, když jsme pro vás exkluzivně dokumentovali ty nejzajímavější prostory v domě – pracovnu Karla Čapka, salon Pátečníků i přilehlý pánský boudoir. Ještě před tím, než se z nich stane muzeum.
V rubrice Icon vám často představujeme domy od významných architektů, ať už českých či světových, které se právě dočkaly rekonstrukce nebo v nich vznikly zajímavé expozice jejich tvůrců. V případě dvojdomu, který v letech 1923–24 postavil pro bratry Čapky architekt Ladislav Machoň, je situace jiná. Muzeum, jež zde Praha 10 plánuje vybudovat, je zatím v nedohlednu. A to zejména proto, že tady potomci Olgy Scheinpflugové, kteří se v domě po její smrti střídali, zanechali spoustu dobových, vzácných, ale i docela obyčejných předmětů, jež je potřeba řádně zevidovat. Radnice si za svou pečlivost a odbornost, s jakou k pozůstalosti významného českého spisovatele přistupuje, dokonce vysloužila ocenění Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. „Vážné obavy odborné veřejnosti o osud nebývale autenticky zachovaných interiérů Karlovy části rodinného domu se díky iniciativě Prahy 10 nenaplnily. Vše zůstane zachováno na svém místě jako doposud – nábytek, knihovna, obrazy, sochy, předměty uměleckého řemesla, orientální koberce, archiválie, rukopisy, fotografie a dopisy atd. Pracovní stůl Karla Čapka v podkrovní místnosti v sousedství síně Pátečníků, kam se Karel uchýlil poté, co svou původní pracovnu přenechal své manželce, působí dojmem, že si jeho majitel jen odskočil pro dnešní noviny a během chvilky se vrátí,“ odůvodňuje mimo jiné udělení ceny Andrea Holasová z NPÚ. A právě ona autenticita nás přesvědčila, že je nutné zdokumentovat nádherné prostory v podkroví, v nichž se mísí výsostně intelektuální atmosféra s příjemnou lidskou stránkou Karla Čapka, než začnou domem proudit školní exkurze…
Dvojvila bratří Čapků vyrostla v rámci výstavby osady úřednických domů na Královských Vinohradech. Přestěhovali se do ní z bytu na Kampě, Josef do levé části se svou rodinou, Karel si s sebou do nového domu vzal ovdovělého otce. Jeho architektura vycházela z kotěrovského pojetí vilových staveb, což se Ladislav Machoň naučil přímo v ateliéru Josefa Kotěry, kde nějaký čas působil. Pevný objem je zakončen valbovou střechou s úzkými vikýři, plastiku průčelí dotváří umírněný dekor v duchu národního slohu. Významnou součástí domu byla a stále je také zahrada, na jejíž podobě se podílel architekt Karel Dudych. Až do roku 1935, kdy si Karel Čapek do vily přivedl svou manželku Olgu, měl svou pracovnu v patře vily, hned vedle zimní zahrady, kde pěstoval a také fotil sukulenty. Toto patro pak ale Olze přenechal a nechal si od Ladislava Machoně v podkroví vybudovat svůj „pánský“ byt. Do dřevěné vestavby se stoupá po uzavřeném schodišti, podél jehož stěn dosud visí fotografie, jež spisovatel sám pořídil. Nechal si tu vybudovat pracovnu s vyvýšeným pódiem, na němž stojí jeho pracovní stůl, salon pro Pátečníky, který nábytkem na míru zařídil architekt Jan Vaněk se svou společností SBS stejně jako přiléhající odpočinkový pokoj. Po několika hodinách strávených na návštěvě u Čapků jsme pochopili, že tak výjimečný, vzdělaný člověk, jakým Karel Čapek byl, miloval obyčejný život, i když ten jeho skončil už v roce 1938.
Vila Karla Čapka, Bratří Čapků 1853, Praha 10-Vinohrady. Zatím jen virtuální prohlídku můžete absolvovat na webových stránkách Prahy 10. praha10.cz
