Přední skandinávská architektonická kancelář White Arkitekter má za sebou více než sedmdesátiletou tradici úspěchu. Studio založil v roce 1951 architekt Sidney White v Göteborgu s cílem zlepšit společnost prostřednictvím architektury. Jeho vizi přispívat k udržitelnějšímu životu dnes naplňuje více než 800 zaměstnanců po celém světě – od Švédska, Norska přes Velkou Británii a Kanadu až po východní Afriku. „Pracovat globálně pro nás znamená nejen sdílet zkušenosti, ale i se vzájemně učit. Naše práce ovlivňuje životy současné i budoucích generací, proto musíme jednat zodpovědně a pohybovat se v rámci udržitelných limitů naší planety,“ říká architekt a jeden z hlavních manažerů White Arkitekter Carl Bäckstrand, který navštívil v březnu Prahu v rámci Salonu dřevostaveb.
Ambiciózní rozhodnutí stavět od roku 2030 pouze klimaticky neutrální stavby je důkazem, že udržitelnost pro studio není jen marketingovým pojmem. „Udržitelnost má jak společenské, tak environmentální aspekty. V případě architektury to znamená stavět jednak spravedlivě, inkluzivně a nepřispívat ke zvyšování rozdílů ve společnosti. A samozřejmě současně řešit klimatické změny, zajistit diverzitu. Udržitelná architektura pro nás znamená navrhování budov a komunit, kde jsou si lidé rovni a jsou v centru pozornosti. Tou největší výzvou však je, abychom to dokázali tak, abychom neškodili planetě. Do jejího ekosystému musíme také přispívat, nejen si z něj brát,“ popsal na své březnové přednášce v Centru Architektury a Městského Plánování Bäckstrand. „Zodpovědnost, zvídavost, angažovanost a respekt jsou základními hodnotami, které doprovází veškerou naši práci. Naším posláním je umožnit udržitelný život prostřednictvím architektury,“ dodal.
Klimaticky pozitivní architektura
Ateliér se systematicky věnuje ekologicky a sociálně udržitelné architektuře s využitím dřeva jako významného obnovitelného materiálu. Ukázkovým příkladem je Sara Culture Center ve městě Skellefteå těsně pod polárním kruhem na severu Švédska. Druhá nejvyšší dřevostavba na světě byla se svojí výškou 75 metrů a 30 000 m2 otevřena roku 2021. V budově s negativními uhlíkovými emisemi sídlí galerie, muzeum, divadlo, městská knihovna i hotel s restaurací, wellness a konferenčním centrem. Dřevo vytěžené z místních lesů oslavuje nejen severskou tradici dřevostaveb, ale je také odrazem stále naléhavější potřeby a zájmu o udržitelnou architekturu.
Dřevěná konstrukce je uhlíkově neutrální, respektive klimaticky pozitivní, neboť vyprodukuje dvakrát více uhlíku, než bylo spotřebováno na její výstavbu. Jedním z cílů projektu bylo posunout hranice možného a ukázat, že je možné stavět lépe. Jenže stavbám ze dřeva také nepomáhají v mnoha zemích přísné požární regulace a v posledních letech i výrazný nárůst cen. „I dnes přetrvává názor, že dřevěná konstrukce nedosahuje takové kvality jako ta betonová. To je postoj minulosti a je úkolem nás architektů, abychom to dokázali. Proces realizace dřevostaveb je mnohem rychlejší a tedy i finančně výhodnější. Ušetřené peníze lze zpět investovat do kvality a okolního prostředí,“ apeluje Carl Bäckstrand.
Moderní lázeňský dům
Dřevostavbu z pera studia White Arkitekter najdete i na jižním pobřeží Švédska v městečku Karlshamn. Střídmý lázeňský dům je zdařilou reinterpretací švédské „perníkové“ architektury. Architekti chtěli dát budově moderní estetiku, aby se odlišila od některých svých tradičnějších předchůdců v dalších švédských městech. Stavba, jejíž dřevem obložená konstrukce stojí na štíhlých nohách, se tyčí 3 metry nad úrovní moře. Z přilehlé plážové promenády se k lázeňskému domu dostanete po mostě, který podpírají dva nosníky z lepeného dřeva. White Arkitekter ji navrhli tak, aby v tamní krajině zanechala minimální dojem. Návštěvníci mají k dispozici vnitřní bazény, parní sauny a snadný přístup k ledové vodě oceánu. Geometrie budovy se dělí na pánskou a dámskou polovinu a zároveň nabízí úchvatný výhled na záliv. Tmavý odstín exteriéru odpovídá tónům skal lemujících pobřeží, zatímco neošetřené dřevo použité v celém interiéru dodává těmto prostorám teplejší a hmatatelnější atmosféru.
Dřevo a well-being
Dřevostavby mají kromě nižší uhlíkové stopy také prokazatelně pozitivní dopad na lidské zdraví. Dřevo přispívá ke zvýšení kvality vzduchu v interiéru a pocitově se pojí s odpočinkem. I proto se čím dál častěji setkáváme s dřevostavbami v oblasti well-beingu, jako je zdravotnictví, psychologická péče či relaxace. „Pozorovat a cítit dřevo v interiéru mě vždycky přenese do přírody, kam rád chodím relaxovat a čerpat energii. Dřevo nás nutí myslet a přemýšlet pozitivně.“
Na otázku, jestli dřevostavby budou budoucností architektury, odpovídá Carl Bäckstrand jasně: „Dřevo je bezpochyby materiál budoucnosti, ačkoli není jediným řešením. Musíme se především naučit používat správné materiály na různé typy konstrukcí. Věřím, že budoucnost přinese vývoj v nových i již existujících materiálech. A dřevo bude jedním z nich. Čekám, že jej uvidíme v projektech častěji samostatně, ale také v nových kombinacích a aplikaci, jako jsou například fasády. Budoucnost nám sama ukáže, kam bude architektura směřovat,“ uzavírá.
Další informace o festivalu Salon dřevostaveb najdete na salondrevostaveb.cz. Záznam přednášky Carla Bäckstranda v CAMPu si můžete přehrát zde.
