Secese a funkcionalismus. Dva umělecké směry, které se na začátku 20. století prohnaly Brnem a výrazným způsobem proměnily jeho tvář. Kdybychom měli jmenovat pouze dva výrazné příklady z každého období, bez velkého přemýšlení padne naše volba na funkcionalistickou vilu Tugendhat, symbolem brněnské secese je pak vlastní vila slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Jurkovičova vila, která patří Moravské galerii a je přístupná veřejnosti, dráždí současné umělce, kteří se pokoušejí ve své tvorbě (ať už jde o design, módu, architekturu nebo volné umění) variovat architektovu typickou ornamentálnost inspirovanou slovenským folklorem. Tentokrát se do „kůže Dušana Jurkoviče“ vcítili architekti Lenka Křemenová a David Maštálka ze studia A1 Architects.
Do každé stavby promítají architekti něco ze své osobnosti. Někdo klade větší důraz na reprezentaci a estetickou kvalitu, jiný se vyžívá v nápadných stavebních konstrukcích či odvážných technických řešeních. Jindy je prvořadým úkolem dokonalé zorganizování všech činností, které se uvnitř nebo vně stavby odehrávají. Na práci ateliéru A1 Architects je znát, že jejich zájmem je postihnout široké spektrum toho, co souvisí s potřebou člověka obývat prostor. Jejich přístup zahrnuje i jakousi terapeutickou roli, ve které svým klientům odkrývají psychologii bydlení. Stejným způsobem prozkoumali také Jurkovičovu vilu, v jejíž interiérech nebudou představovat svou práci, nýbrž vlastní interpretaci méně známých poloh spjatých s životem a tvorbou Dušana Jurkoviče. Prostřednictvím zdůraznění některých prvků poodhalí jeho vztah k lidovému umění, přírodě nebo sportu. Ne všichni třeba vědí, že si postavil vilu v Žabovřeskách mimo jiné proto, že zde byla početná základna Sokola. Dojem z výstavy umocňuje zvuková instalace „Průchod hudbou“ Jiřího Hradila z Tata Bojs, složená z prvků elektra, folku a vážné hudby, která je v každé části expozice jiná.
→ V kůži Dušana Jurkoviče, do 28. 10., Jurkovičova vila, Brno, moravska-galerie.cz
