Letošní ročník festivalu Den architektury se vydá po stopách architekta Jana Kotěry, po nádražních budovách i zaniklých tratích, do krovů i do podzemí, po historických skvostech i moderní a současné architektuře.
Cesty festivalu Den architektury vedou nejrůznějšími směry, ale vždy se stejným cílem: upozorňovat na kvalitní architekturu a představovat ji v širších souvislostech. Od 1. do 7. října festival láká na 300 akcí v osmi desítkách měst a obcí v České republice i na Slovensku. Bohatý a zdarma přístupný program nabízí na výběr z exkurzí do běžně nepřístupných budov, procházek, cyklovyjížděk, výletů vlakem či lodí s odborným výkladem, ale také z přednášek, filmových projekcí, výstav i workshopů. Na začátku října se pod heslem Hurá dovnitř! otevřou veřejnosti běžně nepřístupné budovy, například hotel Pupp, nové sídlo Fakulty humanitních studií, zimní stadion v Opavě, výzkumná základna Archeologického ústavu Akademie věd ČR, chátrající Vila Fiala v Blatné či brněnský velodrom a desítky dalších.
Dopravní spojnice
Cesty a spojnice, zaniklé i ty stále exitující, kterými jsou naše města protkaná a vliv dopravy na utváření našich měst a pohyb člověka skrze ně jsou hlavním tématem 11. ročníku festivalu. Ten se zaměří na železniční tratě, tramvajové linky, trasy metra, mosty a lávky i na regulaci automobilové dopravy a samozřejmě i související dopravní stavby včetně nádraží či přístavišť. Věnuje se proměnám území v čase, propojkami cest v krajině mezi městy i obcemi či samotnými stavbami. V Praze se festival vydá například po nedávno zrušené vlakové trati ze Strašnic do Vršovic, po ohroženém Hlávkově mostě, staronovém viaduktu v Karlíně, zamíří k zapomenutému a opuštěnému nádraží Vyšehrad či se zahloubí do umění pražské podzemky. Téma dopravy rezonuje i v regionálních programech. V Litoměřicích budeme například sledovat stopy Rakouské severozápadní dráhy, která při výstavbě v 70. letech 19. století a pak v 50. letech 20. století výrazně změnila tvář Litoměřic. Liberec nabídne procházku po stopách zaniklých tramvajových tratí, v Opavě zavítá festival do měnírny elektrického proudu, jejíž osud je spjatý s provozem místní MHD. Ve Zlíně se vydáme po realizovaných i neuskutečněných projektech dopravních staveb. V Brně se mimo jiné mohou zájemci vydat na komentovanou plavbu po přehradě, na opuštěný velodrom nebo zhodnotit rekonstrukci nádraží Zvonařka. V Ostravě se zaměří hned na tři nádraží v běhu času. V Olomouci festival Den architektury nabídne vyjížďku lokálkou, zvanou Hanácká střela, výlet po nádražních stavbách a jiných objektech na trase do Náměšti na Hané. V Broumově festival zaostří na železniční trať Choceň – Broumov i fenomén polních cest a V Bílovci se bude věnovat úskalím tranzitní dopravy.
150 let od narození Jana Kotěry
Jedna z hlavních programových linií připomíná osobnost architekta Jana Kotěry, od jehož narození letos uplyne 150 let, a jeho vliv na rozvoj moderní architektury u nás. Představí jak Kotěrovy stavby, tak i realizace jeho žáků. V Praze se symbolicky zastaví u domu, který postavil pro svoji rodinu na rozhraní Vinohrad a Vršovic, dále zamíří do jeho dejvických i bubenečských vil, ale i k náhrobkům realizovaným podle jeho návrhů na pražském Novém židovském hřbitově. Veřejnosti se otevřou i budovy Právnické fakulty nebo Školy architektury AVU. Na programu nemohou chybět stavby v Hradci Králové, jako je Městské muzeum nebo hotel Okresní dům, kde program přestaví i Kotěrovy nerealizované projekty. Ve Zlíně se otevře Baťova vila, která jako první projekt firemní dělnické kolonie určila další směřování rozvoje celého Zlína. V Prostějově mohou zájemci se Dnem architektury zavítat do Národního domu nebo zamířit na exkurzi Starého a nového zámku v Ratiboři či do Fröhlichovy letní vily v Černošicích. Osobnost Jana Kotěry představí i souhrnná přednáška historika umění a rektora UMPRUM Jindřicha Vybírala. V Kutné Hoře nabízí program návštěvu Tellerova cukrovaru, kde lze nalézt gotiku i práci Jana Kotěry. V rámci oslav 150 let od narození prvního modernistického architekta Jana Kotěry se festival vydá také do Baťovy kolonie v Sezimově Ústí, která vznikla při rozšíření zlínského závodu.
Současná architektura
Festival pravidelně sleduje i nejaktuálnější architektonické počiny. Program tak láká například na hrad Helfštýn, jehož rekonstrukce mimořádně propojuje současnou architekturu s historickou památkou. Příznivce nejaktuálnější trendů a udržitelné architektury potěší například návštěva centra modulární architektury KOMA Modular ve Vizovicích u Zlína, obou budov ČSOB v pražských Radlicích, či krkonošského centra environmentální výchovy Krtek. Za pozornost jistě stojí i nová budova Fakulty humanitních studií v Praze nebo nová městská hala v Modřicích u Brna.
Industriální architektura
Podobu měst ovlivnil i rozvoj průmyslu a technických staveb. Festival se vrací například do sklářského centra v Kamenickém Šenově nebo nově objeví sklářské osady Kristiánov v Jizerských horách, bývalou prvorepublikovou vodní elektrárnu v Berouně či uměním oživlý areál bývalé níťárny v Kyjově u Krásné Lípy. V Kladně se podívá na konverzi Bessemerovy konvertorové ocelárny. Patnáctikilometrová cyklovyjížďka z Frýdlantu povede údolím řeky Smědé kolem renesančních mlýnů, hamrů a kováren, i továren, dělnických domů a továrnických vil z 19. století. V zaniklé sklářské osadě Kristiánov u Bedřichova si zájemci připomenou význam lesních skláren v Jizerských horách. V Prostějově se mimo jiné zaměří na objekt bývalé Neherovy textilní továrny.
Festival Film a architektura
Paralelně se Dnem architektury probíhá letos po desáté i jeho sesterský festival Film a architektura, který pravidelně nabízí v desítkách měst po republice premiérový výběr těch nejzajímavějších filmů převážně ze zahraniční produkce se zaměřením na kvalitní architekturu či architektonické přístupy a proměnu našeho životního prostředí související s výstavbou měst a staveb.
Kompletní program je k dispozici na www.denarchitektury.cz.
