Za kvalitní současnou architekturou jsme se tentokrát s fotografem Filipem Šlapalem vypravili do Jevan. Ve stínu vzrostlých modřínů tu architekt Lukáš Bílek z ateliéru ABM architekti postavil rodinný dům, který musí mezi stromy doslova kličkovat. Zajímavostí je, že výsledná podoba vily vzešla z přání klienta, aby jeho psi mohli běhat venku, ale přesto byli v kontaktu s rodinou, byť by zrovna všichni seděli uvnitř.
Původní vize architekta Lukáše Bílka byla jiná: mezi stromy měl vyrůst nerezový hranol, v jehož lesklé fasádě by se odráželo okolí a cesta dovnitř by byla každodenní malou bojovkou. Tento první návrh ale klient zamítl. Má dva psy, kteří jsou zvyklí být neustále s rodinou, a tak jediná podmínka, jež z jeho strany přišla, byla možnost, aby s nimi psi byli v nepřetržitém kontaktu, i když budou běhat venku. Tak se zrodila druhá verze domu – nízký, i když dvoupodlažní pavilon, který je kolem dokola lemován terasou.
„Na pozemku původně stála menší chata, která byla zbourána. Na její místo jsem navrhl dům, jehož tvar určila pozice stromů. I když to na první pohled není patrné, má zazubený půdorys, aby se některým vyhnul, jiné přímo prorůstají terasou a dostávají se do opravdu těsné blízkosti obytného prostoru. To bylo mým záměrem, aby obyvatelé měli v každé části interiéru intenzivní pocit z lesa,“ popisuje projekt architekt Lukáš Bílek a ještě více poodhaluje svůj promyšlený koncept: „Projekt jsem si představil jako procházku, kterou jsem rozdělil do tří vrstev. První vrstva je cesta lesem po parcele, druhá kolem domu po terase a třetí procházku si užíváte přímo v domě. Podle toho, kde se zrovna nacházíte, vidíte kmeny, větve a z horního patra pak koukáte až do korun stromů.“
Zatímco tvar architekt Bílek přizpůsobil okolí, kontrastní bílou barvu železobetonového skeletu i ocelové konstrukce markýz použil záměrně, aby vznikl dialog mezi přírodou a lidským „výrobkem“. Bílá barva stavbě dodává výraz civilizovanosti, technologií, připomíná laboratoř.
