Varnsdorf, Říčany, Semily, Polánka, Jablonec nad Nisou. Tato naprosto odlišná česká města spojuje jeden fakt. Mají tu mateřské školy, v nichž vyrůstají šťastné děti.
Hodně dětí, málo školek. Téma, které se s železnou pravidelností objeví vždy na jaře, kdy se zoufalí rodiče snaží „institucionalizovat“ své tříleťáky. Problém měla pomoci vyřešit dotační vzpruha, jejíž výsledky vám s radostí představujeme.
Město Varnsdorf ve Šluknovském výběžku stojí víceméně stranou zájmu médií, pokud se zrovna nemluví o sociálních problémech lidí žijících na okraji společnosti. A pak přijde rok 2024, do města vstoupí umělkyně Kateřina Šedá, začne připravovat květnové oslavy 100 let od založení textilky Elite a po dlouhých 10 letech tu architekt Radomír Grafek dokončí mateřskou školu s vyzývavým názvem Galaxie eR pro 50 místních „průzkumníků“. Jejich nová základna má tvar elipsy a ač je přízemní, děti z ní mohou vylétnout do světa, rozuměj do zeleného atria s nově vysázenými sakurami nebo na zahradu. Tento koncept zrcadlí otevřenost, volnost pohybu, harmonii a krásu — nezbytnou „potravu“ lidského ducha žádoucí pro rozvoj dětí. Atrium svým ztvárněním symbolizuje ideu rajské zahrady. Vnitřní dispozice školky je tvořena dvěma samostatnými odděleními a multifunkčním sálem situovaném v pomyslném středu budovy, který je od sousedních tříd oddělen mobilními posuvnými panely, umožňujícími flexibilně měnit celý prostor dle potřeb. Třídy a herny, po obědě lehárny, jsou symetricky orientované v bočních křídlech a řešeny jako otevřený prostor z vnější strany ohraničený vestavným mobiliářem s policemi na hračky, skříněmi, mobilními kontejnery a pásovými čtvercovými okny osazenými ve výšce očí dětí s průhledy do přilehlé zahrady.
Školka Větrník, která byla otevřena v Říčanech před necelými třemi roky, v našem výčtu nesmí chybět. Architekt David Kraus dostal od města zadání navrhnout novostavbu školky se sportovním zaměřením a objekt tělocvičny. „Proběhlo mnoho setkání s učitelkami, zástupci sportovních oddílů i vedení města, než se návrh ustálil. Zásadní byly děti samotné — jejich hry, pohyb, vidění, měřítko. Rozdělili jsme hmotu na několik částí. Na kostku, v které je zázemí, kanceláře a vstupy, se napojují jednotlivé třídy, jež už nejsou obdélníkové a navazují na zahradu. Jsou to volně tvarované světy na hraní. Pagody tvoří siluetu domu a zevnitř skrýš, indiánské teepee, prostor, kam dopadá světlo z trojúhelníkových oken, přiznané dřevěné konstrukce evokují větve stromu. Ve vstupním atriu je pavoučí síť, herní prostor přístupný ze všech tříd, jakési lanové centrum přímo v budově. Prostor slouží i pro zpívání, hraní, výstavy, divadlo,“ popisuje architekt Kraus.
V Semilech funguje už druhým rokem mateřská a waldorfská školka pod jednou střechou objektu, který poblíž soutoku Jizery a Olešky postavil architekt Marek Topič z ateliéru MTA. Třídy a jejich obslužné prostory jsou rozmístěny v kruhu kolem atria, v jehož centru vyrostl zelený kopec. Barevné řešení vychází z Ostwaldova chromatického kruhu a vybraných sedmi barev odkazujících k duze (červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigo/fialová, fialová/růžová). Prostory obou školek jsou dispozičně identické, ale jsou řešeny v jiných materiálech a barevnosti. Ve waldorfské části jsou podlahy, nábytek i stěny ze dřeva, zatímco místnosti mateřské školy jsou umístěné mezi jednotlivé barevné boxy. Odevšad je zajištěn přístup na terasu, která je kryta předsazenou částí střechy a tvoří přechodovou zónu zahrady. Studenti UMPRUM navrhli pro malé kamarády orientační systém vycházející z obrysů tvarů obrázků, které děti nakreslily.
Na okraji Moravského Krumlova leží místní část Polánka. Zde se nachází v bývalé obecní škole zrekonstruovaná mateřská škola, která je po hospodě a kostelu nejdůležitější budovou zdejšího veřejného života. Projekt architektonického ateliéru CL3 (Radek Pasterný, David Bureš) zahrnoval nejen rekonstrukci domu, ale i přilehlé zahrady. Z ulice jde o jednoduše čitelný dvoupatrový objekt s tradičními elementy architektury, do zahrady je ovšem členitý, s vystoupenou schodišťovou halou a „uvítacím“ oknem. „V prostoru mateřské školy je důležité myslet na měřítko dítěte, které ji bude využívat. Proto jsme volili snížené parapety, aby se naplnily potřeby dětí prozkoumávat zákoutí a pozorovat široké okolí, včetně dálkových pohledů do krajiny, které prostory v poschodí nabízejí. Interiér herny je jasně bílý s dřevěnými vestavěnými nábytkovými prvky od skříní až po řešení parapetů s úložným prostorem. Tlumené barvy byly zvoleny záměrně s ohledem na historii budovy, ale také jako kontrast k barevnému světu dětí — výkresům, výrobkům, oblečení, hračkám apod.“ vysvětluje architekt Radek Pasterný.
Úplně na druhé straně republiky, v Jablonci nad Nisou, vyrostla v roce 2020 rozverná dostavba Montessori školky, která si přímo říká o blbnutí. „Děti tady mohou lézt na střechu a kromě občasných vší si ze školky budou odnášet ujištění, že svět je krásné a zábavné místo pro život,“ říkají její autoři ze studia Mjölk. Nová část stojí vedle větší historické stavby a svou formou a materiálem s ní kontrastuje. Je to jednoduchý hranol s několika výstupky, který je celý obalen do nerezové sítě. Uvnitř je vertikálně rozčleněn na přízemí a tři mezipatra uspořádaná okolo schodiště a zrcadla, nad kterým je ve střeše velký světlík. Na mezipatrech jsou prostory pro pobyt dětí, každé má jinou atmosféru a tvar, aby bylo pro děti jiným způsobem podnětné, tak jak to vyžadují pravidla vzdělávacího systému Montessori. A největší místní vychytávka? Z druhého mezipatra vede venkovní do přízemí tobogán, kterým si děti mohou urychlit cestu dolů.
