Ostrava, Brno, Praha, Praděd nebo Zlín. Staveb, které se nebojí překonat hranice mraků, lze v České republice spočítat na prstech jedné ruky. Plánovaná Ostrava Tower z dílny architektonického studia Chybík+Krištof však plánuje zbořit všechny dosavadní výškové rekordy. Podívejte se na náš výběr staveb, které se nedrží při zemi.
Ostrava Tower od Chybík+Krištof
Ostrava Tower sice ještě čeká na všechna potřebná povolení, ale už dnes se o ní mluví jako o nejvyšší budově Česka. Se svými plánovanými 235 metry a 56 patry by tu současnou – brněnskou N Tower s 111 metry – překonala dvojnásobně. Mrakodrap z dílny ateliéru Chybík+Krištof má nabídnout multifunkční využití: byty, kanceláře, obchody, hotel i otevřenou terasu s vyhlídkou. Brněnské progresivní architektonické studio představilo přepracovaný návrh v únoru letošního roku. Autoři přišli se záměrem vytvořit jednoduchou, ale silnou formu, v níž přehodnocují typologii mrakodrapu a jeho funkci. Zde má sloužit především veřejnosti, aktivovat městské prostředí a zásadně přispět k oživení centra. O definitivním povolení stavby není ještě rozhodnuto, investor však chce stavbu ve tvaru přesýpacích hodin otevřít už v roce 2026.
N Tower v Brně
Prvenství nejvyšší stavby v ČR dnes, jak jsme již zmínili, drží brněnská N Tower (bývalá AZ Tower) otevřená v roce 2013. Budovu navrhla místní Architektonická kancelář Burian – Křivinka a po dokončení dosáhla 30 podlaží o výšce 111 metrů. Dominantu jihomoravské metropole s výrazným zalomením a deformací jednoho z bloků fasády v barvě terakoty přecházející do bílé ovšem čeká proměna. V září loňského roku byla vyhlášena ideová soutěž pro studenty posledního ročníku architektury z brněnské VUT. Ta má přinést modernizaci budovy, na podobě a formě přestavby se však musí shodnout všichni spoluvlastníci mrakodrapu.
City Tower v Praze
Stavba budovy jako zamýšleného sídla Československého rozhlasu byla zahájena v roce 1983 pod vedením architekta Františka Šmolíka. Po dokončení o 10 let později se však ukázalo, že pro nově vzniklý Český rozhlas je zcela nefunkční – příliš velká a technologicky zastaralá. City Tower o výšce 109 metrů a 27 podlažích prošla v letech 2005-2008 rekonstrukcí a stala se z ní nejvyšší kancelářská budova v Praze. Na nové podobě se podílel americký architekt a držitel Pritzkerovy ceny Richard Meier ve spolupráci s Václavem Aulickým. Dnes tu ve 27. patře a 105 metrech nad mořem najdete mimo jiné nejvýše umístěnou pražskou restauraci Aureole, která získala v michelinském průvodci označení Bib Gourmand.
Rozhledna a televizní vysílač Praděd
Futuristický vysílač s rozhlednou dle návrhu architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno byl otevřen v roce 1980. S nadmořskou výškou mezi 1637 a 1638 metry je nejvyšším pevným, byť umělým bodem Česka. Pro vysílač byly původně zamýšleny designové doplňky interiéru na míru, například nábytek či jídelní servis v restauraci, jakých se dočkal také vysílač na Ještědu. Kvůli nedostatku financí se však záměr realizace nedočkal. Interiér byl původně doplněn také uměleckými díly – u vstupu byla dřevěná plastika Kapka vyvěrající z jesenických hvozdů. Kvůli požární bezpečnosti byla ovšem nakonec přemístěna do veřejnosti nepřístupné zasedací místnosti Českých Radiokomunikací.
Baťův mrakodrap ve Zlíně
Jedno z vrcholných děl meziválečné architektury v Československu vypracoval v polovině 30. let 20. století architekt Vladimír Karfík. Stavba se se svými 77 metry stala v době dokončení druhou nejvyšší v Evropě, přičemž realizace trvala pouhých 160 dní. Plně klimatizovaný mrakodrap plný technických unikátů měl mimo jiné výtah o rozměrech šest krát šest metrů, v němž byla umístěna pracovna ředitele. V té kromě telefonu či elektrických zásuvek nechybělo ani umyvadlo či odpad. Budova, která přežila německou okupaci i komunistickou éru, prošla rekonstrukcí v letech 2003-2004 a vysloužila si tak cenu Grand prix od Obce architektů.
