V práci nejvýznamnějšího středoamerického architekta minulého století Luise Barragána (1902–1988) se setkává experimentální práce s barvou, prostorem a objemy s lidovou tvorbou a mexickými tradicemi. Laureát Pritzkerovy ceny z roku 1980 je symbolickou postavou, která svou pokornou a minimalisticky duchovní architekturou dalekosáhle ovlivnila rozvoj modernistického hnutí. A to nejen v rodném Mexiku.
Barragán Foundation se však od roku 1996 nachází v Evropě, v malém švýcarskem městě Birsfelden nedaleko Basileje, kde význam jeho tvorby zhodnocuje malý tým historiků a kurátorů vedený Federicou Zanco. Prostřednictvím výstav a publikací, a to i ve spolupráci s Vitra Design Museem, se zasloužili o zviditelnění Barragánovy práce po celém světě. Doposud nejobjevnější a nejdůležitější výstava v mezinárodním kontextu, Luis Barragán: The Quiet Revolution, proběhla v roce 2000. Po 22 letech našla pozůstalost svůj nový domov v kampusu Vitry, konkrétně se zabydlela v nevelkém prostoru od architekta Dietera Thiela, nedaleko budovy Vitra Schaudepot (arch. Herzog & de Meuron). Kromě knihovny, archivů s více než 13 500 materiály a studovny pro badatele byla v rámci projektu otevřena také expozice Barragán Gallery. Ta pod kurátorskou taktovkou Martina Josephyho a Luise E. Carranzy aktuálně představuje výběr z archivních dokumentů a nástin vývoje moderní architektury v Mexiku.
Ostatně tu Luis Barragán ovlivnil jako jen málokdo. Narodil se v roce 1902, studoval stavební inženýrství a v roce 1924 se vydal do Evropy. Navštívil školu Bauhaus v Německu a poznal dílo Le Corbusiera ve Francii. Teprve ve čtyřicátých letech však Barragán rozvinul svůj osobitý styl založený na spirituálních kvalitách formy a světla. V otevřeném archivu ve Weilu nad Rýnem můžete objevit dokumenty k jeho nejvýznamnějším projektům. Patří k nim i jeho vlastní dům, dokončený v roce 1948 ve čtvrti Tacubaya, který je oslavou prázdnoty, ticha, světla, barvy a poezie veršované architektonickými prvky. Tato charakteristika je společná všem jeho projektům; Monument Torres de Satélite se stal jedním ze symbolů moderního Mexico City. V roce 1967 představil jedno ze svých nejsilnějších děl – stáje San Cristóbal. Autor v nich vytvořil expresivní a přesto minimální architektonickou krajinu, jež je oslavou elementárních forem. Neobyčejným citem pro barvu a světlo je prodchnut i úplně poslední Barragánův projekt rodinného domu Casa Gilardi, který architekt dokončil v roce 1977. Již tehdy byl Barragán legendou. A dnes, po více než čtyřiceti letech, je ještě větší. Svůj podíl na tom nese také jeho archiv ve Vitra Design Museu.
Více informací o výstavě najdete na design-museum.de.
