Proletěli jsme svět křížem krážem, abychom zjistili, kde byla nedávno otevřena muzea, která se nechlubí jen svými sbírkami, ale také architekturou. Plánujte s námi postpandemické výlety nebo utěšte hlad po uměleckých zážitcích prostřednictvím vašich obrazovek.
Kinder Museum Building, Museum of Fine Arts Houston — Steven Holl Architects
A začneme úplně na druhé straně zeměkoule. V americkém Houstonu (mimochodem, v tomto čísle na něj narazíte ještě minimálně jednou), kde bylo rozšířeno stávající Muzeum krásného umění o další budovu. Jmenuje se podle svých donátorů Nancy a Riche Kinderových. Tzv. Kinder Building od amerického architekta Stevena Holla nestojí osamocená. V muzejním kampusu, který celý prochází redesignem, jí dělá společnost transparentní budova ze skla a oceli od neméně slavného Ludwiga Miese van der Rohe a kamenem obložená stavba Rafaela Monea. Právě v opozici k nim navrhl Holl novou část.
Jejím hlavním motivem je fasáda z průsvitných skleněných trubic a střecha ze zvlněných plátů, které svými oblými tvary kopírují křivky mraků. Stavba je rozdělena do několika části a díky průrvám mezi nimi se dovnitř do galerií (15 200 m2) dostává dostatek denního světla. Malá dutina mezi skleněným obkladem a betonovou konstrukcí slouží jako tepelná izolační vrstva, která chrání budovu před přehřátím od texaského slunce.
Musée cantonal des Beaux-Arts Lausanne — Barozzi Veiga
Španělská architektonická kancelář, kterou v roce 2004 založili Fabrizio Barozzi a Alberto Veiga, nenavrhla jen novou budovu muzea krásného umění v centru švýcarského Lausanne, ale je také autorem projektu na městský umělecký distrikt Plateforme 10. Ten od roku 2011 vzniká nedaleko vlakového nádraží na více než dvou hektarech a výše zmíněné muzeum je jeho součástí.
Musée cantonal des Beaux-Arts, které spravuje cca deset tisíc uměleckých děl, je situováno na jižní okraj lokality podél železniční tratě. 145 metrů dlouhá budova má výraznou žebrovanou fasádu, která odkazuje k průmyslovému okolí. „Projekt v sobě nese a vyjadřuje paměť místa, industriální atmosféra se odráží v jeho pragmatických formách, přísné geometrii a v tvrdých, ostrých liniích,“ vysvětlují architekti. Nádražní hala z 19. století, která tu dříve stála, byla sice zbořena, architekti z ní ale zachovali jeden motiv – obloukové okno – a propsali ho do novostavby. „Staré okno hraje hlavní roli na fasádě při pohledu od nádraží a pak znovu, uvnitř foyer, účinkuje jako pevná součást struktury a rytmicky rozčleňuje prostor,“ doplňuje Barozzi.
Budova muzea působí jako poměrně „neprodyšná“. Je to proto, aby uchránila umělecké sbírky ve výstavních sálech. Více se otevírá jen na severní straně, kde také vznikl nový veřejný prostor.
Během dvou let vyroste v distriktu Plateforme 10 další stavba od architekta Airese Mateuse, která zastřeší dvě instituce – muzeum fotografie a muzeum současného užitého umění.
Neue Nationalgalerie, Berlín — Ludwig Mies van der Rohe, David Chipperfield
Výjimku v našem přehledu tvoří berlínská Nová národní galerie, která na Potsdamer Strasse stojí už od roku 1968. Modernistická stavba vznikla podle projektu Miese van der Rohe a před šesti lety byla uzavřena z důvodu kompletní rekonstrukce. Tou bylo pověřeno studio David Chipperfield Architects.
Během prací bylo z budovy odstraněno a následně navráceno přes 35 000 komponentů. Po celé ploše byla položena nová granitová podlaha a jen do prvního výstavního patra bylo nainstalováno 1600 metrů čtverečních nového skla, podle původního návrhu bylo přetaveno pět set svarů. Rekonstrukce se dotkla rovněž okolní zeleně, terasy, sochařské zahrady i přístupových cest.
Jediné, co si dnes přejeme, je vidět na vlastní oči výstavu Alexandera Caldera, která letos v dubnu zahájí obnovený provoz galerie.
Ya Space, Hangzhou, Čína — PIG Design
Spíše jako perličku než jako přímý tip na návštěvu (privátní galerijní prostor nemá zatím svůj web) uvádíme tuto galerii v Číně, kterou navrhlo studio PIG Design. V interiéru si tým architektů vedený Liem Wenqiangem pohrál s četnými odkazy na tvorbu legendárního italského designérského studia Memphis. I název galerie je hříčkou – Ya v čínštině znamená útes a „město útesů“ je čínská přezdívka pro americké město Memphis.
V návaznosti na přístup designérů kolem E. Sottsasse, kteří mj. popírali rigidní funkcionalismus, přijímá prostor, který je určen právě k vystavování nábytku skupiny Memphis, neobvyklé formy, a to uvnitř i vně. „Ovládají ho jasné barvy a styl osvobozený od minimalismu a pragmatismu,“ vysvětluje Li.
Výrazný tvar budovy opět odkazuje k již zmiňovanému útesu – obří prolamovaný krystal je sestaven z velkých plátů z nerezové oceli. V kontrastu k ostrým hranám stojí vlídný kruhový prosklený vchod vyříznutý do fasády v úrovni terénu a zvýrazněný vykřičníkem. Vnitřek je rozdělen do dvou podlaží – přízemí je kompozice složená z velkých objemů různých geometrických tvarů. Atmosféra je ne úplně nepodobná metafyzickým malbám Giorgia de Chirica. Světelné boxy visící ze stropu ji nicméně dramatizují. V horním patře je pak velká, variabilní výstavní plocha. Exponovaný design skupiny Memphis je tu také k zakoupení. Každá originální struktura v galerii je vizuálním bodem a geometricky řezaným zarámovaným obrazem.
Arter Contemporary Art Museum, Istanbul — Nicholas Grimshaw
Monumentální výstavní prostor Arter je teprve první galerií v Istanbulu, která se věnuje současnému umění. V městské čtvrti Dolapdere je stavba od londýnské kanceláře Grimshaw Architects něco jako optická iluze. Je těžké od ní odtrhnout oči. Uprostřed rozlehlé „říše hluku“ působí Arter jako brána do paralelního vesmíru, kde naleznete ticho a klid.
Fasáda budovy je pokryta mozaikou obdélníkových ploch ze skleněných vláken, které byly ručně glazovány, takže připomínají povrch tradiční turecké keramiky, jež je součástí uměleckého dědictví země rozkročené na dvou kontinentech. Když se slunce pohybuje nad megapolí, fasáda Arteru se třpytí světlem a stínem, odráží vzory mraků a okolní velkoměstský ruch.
Na šesti patrech najdete více než 4 000 m2 výstavní plochy, která je strukturována jako nekonečná řada galerijních prostorů. „Muzeum je navrženo jako komplexní celek, který se neustále mění v závislosti na tom, jakou pozici zaujímá divák. Vytváří vícevrstvý, integrovaný a interdisciplinární veřejný prostor. V centrálním atriu se protíná šest galerií a terasa, která je využívána pro sochařská díla,“ popisuje stavbu Kirsten Lee z Grimshaw Architects.
Do muzea se neplatí žádné vstupné a je tak velkoryse otevřené pro každého, kdo si chce prohlédnout alespoň část z 1300 děl od více než 300 umělců z celého světa. Turečtí tvůrci jsou ale v převaze. Vznik instituce byl iniciován a financován rodinou Koç, která je posledních 15 let hlavním sponzorem Istanbulského bienále umění.
He Art Museum (HEM), Guandong, Čína — Tadao Ando
Japonský architekt se při navrhování muzea, které patří čínské miliardářské rodině He a které slouží jako domov její obsáhlé sbírky současného čínského umění, „odpíchl“ od jejího jména. He v překladu znamená harmonii, vyrovnanost a jednotu. A ani v tomto projektu nepopřel, že jeho oblíbeným motivem je kruh. Budova HEM je vytvořena ze stupňovitě uspořádaných betonových kotoučů, které se vinou kolem dvojice spirálových schodišť v jejím centru. Pohledový beton v interiéru vytváří minimalistické a skulpturální pozadí pro umělecká díla. „Evropští architekti se během staletí naučili používat světlo, tak jak to známe třeba z kostelů. A právě tato dovednost velmi ovlivnila Andův přístup k architektuře,“ dodávají majitelé HEM. Centrální světlík přivádí do každého podlaží denní světlo, které přirozeně modeluje prostor, dodává jas a je symbolem naděje.
