ZÁMEK MITROWICZ

Tereza Finková | Architektura | 17/04/2019

Několik uplynulých sezon mohli obyvatelé Kolodějí nad Lužnicí i prázdninoví návštěvníci v přímém přenosu sledovat finální proměnu zchátralého zámeckého areálu v barokní perlu jižních Čech. Nahlíželi pod ruce restaurátorům, kteří postupně obnovovali nástěnné malby v reprezentativním prvním patře zámecké budovy, nástropní fresku a oltář v kapli sv. Anny nebo sledovali, jak vyhlášený zahradní architekt Ferdinand Leffler přivádí k životu okrasnou a bylinkovou zahradu. Hlavní revitalizační práce podle projektu architektonického studia Labor 13 byly loni dokončeny. Společnost Mitrowicz, která areál před jedenácti lety koupila v havarijním stavu a po povodních, z něj tak vybudovala jeden z nejžádanějších svatebních resortů u nás, který je výlučně určen uzavřeným skupinám. Pokud se nechystáte vdávat, ženit nebo se alespoň svatby zúčastnit jako host, zbývá vám ještě možnost uspořádat na zámku firemní akci. Dokonale fungující hotelové soukolí se tu totiž roztočí pouze v případě, že si pronajmete celý areál.

Původně renesanční tvrz u řeky Lužnice přestavěl ve 30. letech 18. století na barokní zámek s kaplí František Karel Wratislav z Mitrowicz se svojí manželkou Marií Annou. Této rodině zůstal domovem až do roku 1943, kdy Wratislavové vymřeli po meči. Za komunismu potkal celý areál stejný osud jako mnohá podobná venkovská šlechtická sídla – zámek posloužil jako depozitář Muzea hlavního města Prahy, v hospodářských budovách sídlilo místní JZD. Tomu také odpovídal stav, v jakém ho v roce 2008 koupila společnost Mitrowicz. „Všude byla vysekaná elektrika, nástěnné malby v prvním poschodí zámku z konce 18. století byly zakryty růžovými tapetami, značně poškozené byly také původní dubové parkety. Stavba se musela doslova rozebrat na prvočinitele a po nutných úpravách znovu poskládat dohromady,“ vzpomíná na nelehkou cestu Michal Bedřich, manažer zámku Mitrowicz.

Rekonstrukce byla podřízena jedinému pravidlu: Zachránit všechno, co se dá, a zdůraznit jednotlivé detaily, protože ty pak tvoří celek. Proto byly například do oken zasazeny nové tabulky z mačkaného skla, které se peče v peci dvanáct hodin a odpovídá standardům 18. století. Autorům architektonického projektu, Albertu Pražákovi a jeho kolegům z ateliéru Labor 13, se podařilo vrátit památce její historický „look“, ač neexistovaly téměř žádné archivní podklady, jimiž se mohli řídit, zároveň ji ale přizpůsobili potřebám současnosti. Veškerá kanalizace je vedena hustou sítí komínových průduchů, kachlová kamna, jediný původní inventář, který se na zámku dochoval, nechali zrestaurovat a elektrifikovat. Takže i dnes plní v pokojích svou funkci, i když trochu jinou, moderní cestou. Nejvýraznějším současným prvkem v interiéru jsou koupelnové boxy v apartmánech. Architekti je poprvé použili v suterénu zámku, kde se nachází restaurace. Jde o nejstarší, ještě renesanční část stavby s klenutými stropy a bylo těžké vymyslet, kam tady umístit toalety. Architekti nakonec navrhli samostatně stojící černý box, který se ukázal jako skvělé řešení (i pro památkáře), a proto s ním pracovali v dalších prostorech.

Zámečtí hosté se mohou ubytovat buď v hlavní budově zámku, kde se kromě svatebního apartmá nacházejí tři čtyřlůžkové a tři dvoulůžkové apartmány, nebo v budově bývalého pivovaru. V něm složí hlavu celkem 28 hostů. K dispozici ale mají celý areál – kapli sv. Anny, velkou zahradu s jezírkem na koupání i nedalekou řeku s přístavem, kterou mohou využít třeba k projížďkám na lodi.

Zámek Mitrowicz, Koloděje nad Lužnicí 1, více info o pronájmu na zamekmitrowicz.cz

Foto | archiv společnosti Mitrowicz
galerie

Aktuální číslo

Předplatné