V následujícím přehledu vám přinášíme ověřené tipy na desítku uměleckých výstav v českých galeriích a muzeích, jež by neměly ujít vaší pozornosti. Věříme, že dva měsíce letních prázdnin a dovolených jsou dostatečně dlouhá doba na to, abyste žádnou z nich nevynechali.
1. MOJE MOJE
Nový prostor věnovaný současnému umění, vinohradská galerie Prostora, zahájil v červnu svůj provoz a představil výstavní plán na celý rok. Během něj ukáže čtyři výrazné osobnosti současné české výtvarné scény z jiného úhlu pohledu. Zástupci a zástupkyně malířů, sochařů, fotografů či architektů vystaví díla svých kolegů napříč generacemi, svůj osobní výběr, záliby a obliby. První výstava cyklu je věnovaná výtvarnému umělci a pedagogovi Jiřímu Petrbokovi. Největší procento děl na výstavě tvoří věci jeho nedávných studentů AVU, které občasnou koupí jejich výtvarné produkce podpořil. Do 31. 8., galerie Prostora, Praha, prostora.org.
2. KONEC ČERNOBÍLÉ DOBY
Nová stálá expozice ve Veletržním paláci nabízí v odvážném výběru reflexi nedávné etapy dějin umění (1939–2021). Strategie kurátorského týmu přitom není založena na hierarchickém výběru toho nejlepšího, ale na snaze odhalit, jaké umění bylo v dané době vytvářeno a také proč. Přestože výstavní projekt zkoumá české umění, mezi jeho významné exponáty patří také díla zahraničních umělců. Třeba metafora porcování Československa po Mnichovské dohodě – obraz Oskara Kokoschky Červené vejce nebo Únos Sabinek od Pabla Picassa, který Národní galerie dostala jako symbol podpory v dramatickém roce 1968 od pařížského galeristy Daniela-Henryho Kahnweilera. Z českých umělců jsou zastoupeni například Josef Šíma, Toyen, Jan Zrzavý, Kamil Lhoták, Pavel Brázda, Jan Špála, Ladislav Sutnar, Hugo Demartini, Zorka Ságlová, Zdeněk Sýkora, Eva Kmentová, František Skála nebo Kateřina Šedá. Národní galerie Praha, Veletržní palác, ngprague.cz.
3. SAMOSEBOU
V brněnské Jurkovičově vile se poprvé setkává „básník dřeva“ Dušan Samo Jurkovič s tvorbou designéra a konceptualisty Jakuba Berdycha Karpelise. Pro výstavu s dvojznačným názvem Samosebou vybral záměrně ta díla z posledních let, která vznikla spontánně, bez zadání a jakoby samosebou. „Obdobně jako Dušan Samo Jurkovič jsem chtěl postihnout více slohů a stylů, od vizuálního umění až po design. Zásadní v Jurkovičově tvorbě pro mě byla zemitost lidové architektury, což jsem promítl například do díla vytvořeného přímo pro vilu s názvem Mama Magma. Použil jsem čedič, který vnímám jako základní materiál pro stavbu ‚všeho‘, čímž jsem reagoval na přístupy lidové architektury využívající primárně základní materiály. Čedič je základním materiálem, ze kterého se skládá celý vesmír. Mama Magma má dokonce vlastní sál – Jurkovičovu jídelnu, stává se tak jedním z ústředních děl výstavy,“ komentuje název výstavy a její koncepci Jakub Berdych Karpelis. Do 31. 3. 2024, Jurkovičova vila, Moravská galerie, Brno, moravska-galerie.cz.
4. CHATY FRANTIŠKA CUBRA A ZDEŇKA POKORNÉHO
Tři letní domy ze 40. let na Sečské přehradě od architektů Františka Cubra a Zdeňka Pokorného demonstrují nevšední a stále nezmapovanou kapitolu tuzemské rekreační architektury čtyřicátých let. Ještě donedávna však stály ve stínu stromů a zcela v zapomnění. To změnila výprava našeho kolegy Adama Štěcha, který je vypátral a zjistil, že jejich autentická architektura a interiéry zůstaly téměř nepoškozené. Na výstavě ve Winternitzově vile návštěvníci uvidí nejenom archivní materiály a nové fotografie od Vladimíra Kivy Novotného, ale i unikátní nábytek z jednoho z těchto šperků modernismu. Do 15. 10., Winternitzova vila, Praha, loosovavila.cz.
5. TSUYOSHI TANE: ARCHEOLOGIE BUDOUCNOSTI
Výstava v Domě umění České Budějovice vás vtáhne do poetického prostředí, naplněného rozmanitou prací od intimních realizací až po nejzásadnější díla, jež vznikla v architektonickém ateliéru Tsuyoshi Tane Architects – ATTA. Snímky staveb, skici spolu s „archeologickými“ artefakty a pozoruhodnými modely jasně demonstrují, jak se formují autorovy myšlenky a ukazují cestu, kterou se architekt vydal. Všechny položky jsou součástí procesu, jehož prostřednictvím Tane provádí archeologický výzkum v souladu se svým „manifestem“. Hledá příběhy vázané s místem a odkazy v přípravě každého projektu, které se stávají zároveň významnou inspirací pro budoucnost. V rámci logiky této jeho práce manifestuje vzpomínky na místo jako stěžejní princip projektů a vy máte prostřednictvím jeho díla možnost ocitnout se v architektuře zakořeněné v paměti místa. DO 27. 8., Galerie současného umění a architektury / Dům umění České Budějovice, dumumenicb.cz.
6. NIC NENÍ PROBLÉM
Třemi negativními slovy „nic není problém“ se paradoxně snažíme navodit atmosféru bezstarostnosti. Tři autoři tvořící společně jednu kresbu. Tři týdny práce v bytech obyvatel Humpolce. Tři místnosti s lightboxy, naplněnými pohledy do cizích interiérů. Tři hlavy. Tři štětce. 16 kreseb.
V průběhu let 2022 a 2023 se David Böhm, Vladimir 518 a Jiří Franta zaměřili na analýzu současného stavu veřejného prostoru ve městě o typologickém rozsahu Humpolce. Sběr dat v podobě historických i aktuálních dokumentů, fotografií, lidových legend či dokumentace oficiálního i neoficiálního umění použili pro volnou a intuitivní tvorbu společných kreseb. Ty následně přenesli na stěny soukromých bytů v Humpolci a okolí a poté do výstavních prostor humpolecké zóny 8smička. Do 1. 10., 8smička, Humpolec, 8smicka.cz.
7. VĚRA JIČÍNSKÁ
Dosud opomíjená postava českého moderního umění, malířka Věra Jičínská, dostala díky kurátorce a historičce umění Martině Pachmanové a Galerii moderního umění v Hradci Králové prostor pro svou velkou retrospektivu. Jičínská naplňovala řadu atributů moderní ženy: vzepřela se otcovské autoritě, když odešla studovat a pracovat do světa; budovala si finanční nezávislost, cestovala, krátkými vlasy demonstrovala svobodu a nezávislost, psala články do novin a časopisů, jež doprovázela vlastními fotografiemi. Podobně jako její generační souputnice byla však rodinou, společností i kritikou opakovaně upomínána, že životní role ženy souvisí v první řadě s mateřstvím a že právě s ním je spojena také legitimizace ženského umění. Tomuto předsudečnému názoru vzdorovala tvrdošíjným studiem a metamorfováním kubismu, purismu a neoklasicismu, hledáním témat, která do té doby představovala mužskou doménu (včetně ženských aktů), dále výpravami za „exotikou“, expresivním gestem či abstrahováním viděné skutečnosti. V neposlední řadě také odvážným rozhodnutím vydat se ve svých 50 letech na neprozkoumanou cestu designérky. Do 10. 9., Galerie moderního umění, Hradec Králové, galeriehk.cz.
8. JAN WOJNAR
Výběr z tvorby českého výtvarníka, malíře, sochaře a fotografa Jan Wojnara je k vidění v nádherné konstruktivistické budově ostravského Domu umění, v němž dnes sídlí Galerie výtvarného umění. Na výstavě si můžete prohlédnout Wojnarovy fotogramy, diagramy, kresby, vizuální básně, objekty, ale také autorské knihy, které byly inspirovány světovým konceptuálním uměním. Výtvarník kladl důraz na analýzu, procesuálnost, detailní provedení svých prací a jejich estetické řešení. Jeho zapojování návštěvníka do hry s uměleckým dílem zůstává inspirativní a atraktivní i pro současné diváky. Do 1. 10., Galerie výtvarného umění v Ostravě, gvuo.cz.
9. PURGATORY: ANNA JOŽOVÁ & JULIE KOPOVÁ
Galerie Kvalitář poprvé představila tvorbu Julie Kopové minulý rok na výstavě Tectonic Heat. Pro autorku jsou typické gestické tahy štětcem s velkou dávkou rytmizace, která jejím malbám dodává silný expresivní ráz. Poslední umělecký cyklus Julie Kopové je zatím nejvíce zaměřený na vertikálně komponované obrazy, jejichž ideologické směřování poukazuje dolů, čímž nabádá divákovu pozornost k temným oblastem jeho duše čekající na katarzi. V tvorbě Anny Jožové hraje dominantní roli téma klimatické změny a způsob, jakým zacházíme s krajinou. Její sochařská práce je založena na reprezentaci života, který vinou ekologické krize umírá. Uhynulé schránky však coby svědectví přetrvávají a na jejich sedimentech roste život nový. „V obou uměleckých reprezentacích klesáme dolů do temnot, na dno oceánů, do nitra Země, do lidského podvědomí, kde se však může velmi hluboko nacházet nový, dosud nepoznaný zdroj světla,“ vysvětluje kurátor výstavy Jan Dotřel. Do 27. 8., Kvalitář, Praha, kvalitar.cz.
10. WAS IST KUNST? DRAGOLJUB RAŠA TODOSIJEVIC
Srbský umělec patří do první generace neoavantgardních umělců tzv. nové umělecké praxe sedmdesátých let a společně se světově uznávanou Marinou Abramović se řadí k nejvýraznějším umělcům bývalé Jugoslávie a dnešního Srbska. Témata a strategie Todosijevićových děl ze sedmdesátých let odpovídají zájmům jeho českých souputníků Petra Milera, Petra Štembery a Jana Mlčocha o práci s vlastním tělem v politickém smyslu. Jeho pozdější konceptuální tvorba se vztahuje k otázkám historie a našemu vztahu k ideologiím v nejširším smyslu. Do 17. 9., GHMP, Dům U Kamenného zvonu, Praha, ghmp.cz.
