Srozumitelné a solidně připravené jídlo v nedávno otevřeném pražském bistru Sensa připomíná spíše hotelové restaurace vyšší třídy než klasický koncept bistra. Nový podnik představuje jakési best of osvědčených aktuálních kulinárních trendů.
Bez mimořádných inovací a divokých nápadů, bez komplikovanějšího konceptu, ale v bezpečném stylu „pro každého něco“. Takové je menu, interiér i servis nového pražského bistra Sensa.
Prostory podniku i jeho lístek do jisté míry reflektují aktuální trendy. Ale hlavně trendy dostatečně prověřené, zavedené a vůbec tak nějak osvědčené. Když mořské plody, pak to budou chobotnice a krevety, když hovězí maso, pak svíčková, když kuře, pak supreme. Milovníci inovací podnik v pražské Senovážné ulici (ve stínu České národní banky) zhodnotí možná jako bezzubý, ovšem pro ty, kdo dávají přednost známému před divokými experimenty, bude poměrně lákavým přístavem.
Bistro Sensa sází na otevřenou kuchyni, zemité barvy interiéru doplněné o kovové prvky… Z celkově uměřeného prostoru vyčnívá jen instalace Sex od Davida Černého, která sousedí s průhledem do kuchyně, a nelze ji tedy při vizuálním ohledávání interiéru minout.
Zatímco Černého Sex tu působí dost nečekaně, skladba menu je poklidná a žádnou podobnou dardu od něj nečekejte. Začíná mixem předkrmů podle asijských a mezinárodních receptů: smažené rolky, věhlasný florentský salát Panzanella či krevetový bisque… Všechny krmě se na talíři objevují v úhledné podobě a ani chuť nenaruší žádným výkyvem k nevyvedenému nebo vynikajícímu. Je to tak, jak to má být.
Mezi hlavními chody vyčnívá iberské vepřové, které svojí jemností a aromatem, odlišným od středoevropských prasat, nabízí luxusní chuťový zážitek. Pokud sáhnete po pražmě s mangovou omáčkou, čeká vás akurátně upravená ryba v asijském aranžmá, k níž osvědčená kombinace rýže a mango dobře pasuje. Mango se dostalo i mezi dezerty, a to v podobě dekonstruovaného lasí s granátovým jablkem. Lasí je jedinou položkou menu, kde je vysloveně zmíněná možnost bezlaktózové variace, piktogramy v jídelním lístku však naznačují, že možností pro strávníky s různými omezeními je v Sensa relativně dost.
Zatímco jídelní lístek je informačně vstřícnější, než bývá standardem, a přitom zůstává přehledný, u toho nápojového se autor neubránil přívalu kreativity. Třeba víno bílé a červené je tak proloženo sekcemi „Jen růžová to může být“ a „Ať to zašumí“. Což je o to bizarnější, že první sekce obsahuje jednu jedinou položku, zatímco ta druhá dvě. A tím to nekončí. Výběr rumů naleznete pod zarážkou „Pro piráty z Karibiku“ a pod „Francouzskou pýchou“ dvě varianty Hennessy. Nenápaditý výběr nápojů se někdo snažil vylepšit slovně.
Staré úsloví o fantazii, která je největším nepřítelem českých restaurací, zřejmě nepřestane nikdy platit. V podnicích jako bistro Sensa, jež v dobrém smyslu nepřekračují hranice jisté prostřednosti, by to mělo platit do všech detailů.